Od doby, kdy Benešov před patnácti lety opustili poslední vojáci, měla 140 metrů dlouhá budova v podstatě jediné využití. V chodbách a ložnicích mužstva nacvičovali policisté zákrok proti ozbrojenému pachateli, který si vzal rukojmí. Ano, v minulosti se uvažovalo také o tom, že objekt získají hasiči pro krajskou základnu, měla tam být i soukromá vysoká škola nebo muzeum s depozitáři. Nic z toho se ale realizovat nepodařilo.

Radnice by chtěla školu

Dnes je benešovské radnici jasné, že jediným možným využitím někdejšího vojenského prostoru je škola. "Pro školu je objekt naprosto vhodný. Má vysoké stropy, chodbu na severu a okna místností, budoucích tříd na jih," vypočítal klady někdejší kasárenské budovy benešovský starosta Jaroslav Hlavnička. "Chtěli bychom budovu zachránit. Patří ke koloritu města," dodal. Jenže od nápadu k jeho realizaci bude i v tomto případě dlouhá a trnitá cesta. Navíc dnes nikdo neví, zda je vůbec schůdná.

"Abychom mohli počítat s tím, že tam jednou budeme mít školu, je nejprve nutný stavebně technický průzkum. Ten je nezbytný také proto, že objekt je už dlouhé roky bez využití," upozornil místostarosta Roman Tichovský. Právě stavebně technický průzkum určí, zda je budova z technických a hygienických hledisek vůbec vhodná pro školu. Pokud ano, pak bude samotná přestavba velkým zářezem do rozpočtu města. Jenže ani záporná zpráva stavebně technického posouzení pro Benešov nebude výhrou.

Likvidace Táborských kasáren | Video: Zdeněk Kellner, Roman Mašek

Likvidace části Táborských kasáren v roce 2009.

"Pokud bychom z budovy nemohli mít školu, následovala by její demolice," připouští Roman Tichovský, který patří k těm, kdo by budovu rádi zachovali. Současně však upozorňuje, že cena demolice by mohla dokonce překročit náklady na přestavbu. "Důvodem jsou současné ceny za skládkování," podotýká.

Odhadované náklady na přestavbu kasárenské budovy, demolici objektů kolem někdejšího armádního kina, ale také stavbu nové tělocvičny respektive sportovní haly, školní jídelny a parkovacího domu, jsou v současnosti půl miliardy korun.

Finančně by měli přispět developeři

Město ale předpokládá, že mu náklady pomohou snížit právě developeři a také dotace. Před svým vznikem má nyní také dokument určující zásady spolupráce s developery. Z něj pak vyplynou požadavky města po každém, kdo bude chtít v Benešově stavět. Každý z těchto stavebníků totiž bude muset přispět na novou školu odpovídající částkou. "Budeme mít od developerů účelově vázané peníze, takže je jasné, že školu budeme muset začít stavět," tvrdí místostarosta.

Tlak na radnici půjde především od lidí, kteří získají od developerů bydlení. Právě oni budou celkem logicky požadovat po městě, aby jejich děti chodily do nejbližší školy. „Nová škola, jak určuje územní plán, by pak měla nabídnout dost prostoru pro celkem třikrát devět tříd, což představuje zhruba dvanáct set dětí,“ dodává Roman Tichovský.