Vedení města chce areál poskytnout čtyřem investorům, kteří tam mají postavit takzvané Nové město. V rámci toho se ale chce zbavit i dalšího hmatatelného kousku historie města hlavní budovy někdejších Táborských kasáren.
„Nikdo o objekt nemá zájem,“ potvrdil místostarosta Benešova Jiří Švadlena. Při tom vycházel nejen ze současné poptávky, ale také z historie. Za deset let, co kasárna patří městu, v hlavní budově mělo vzniknout muzeum, základna středočeských hasičů nebo i vysoká škola. Jejímu zrodu v Benešově před několika lety zabránili sami místní politici, ale další nápady zemřely přirozenou cestou. Nebyly na ně peníze. „Hlavní budova kasáren není žádná krása. Není to památkově chráněný objekt. Z našeho hlediska může přijít ke zbourání, i když není definitivně rozhodnuto a budeme o tom ještě diskutovat. Já jen říkám svůj názor a názor developerů, kteří o místo projevili zájem,“ uvedl politik, podle něhož objekt má v historii Benešova místo, ale nemá ho v jeho budoucnosti.
Areál Táborských kasáren má ve městě své místo a tvoří i část jeho dějin. Je tedy už teď jasné, že ne všichni budou se zbouráním dominanty souhlasit. „Budova je bezprostředně spjatá s Benešovem a urbanisticky dotváří zcela fatálně jeho tvář. Je to nedílná součást jeho historie a jeho genia loci. Na jakýchkoliv pohledech na město od jihu, jsou dvě dominanty pivovar a právě kasárna. Kdyby se je podařilo zachovat, bylo by to jedině dobře. Pokud se kasárna zbourají, nikdy tam už nikdo nic takového nepostaví,“ míní historik a ředitel Muzea Podblanicka Radovan Cáder.
Kliknutím zvětšíte.
Oslovený historik se domnívá, že po zbourání na místě vzniknou stavby, které nebudou nijak výrazné a zajímavé „Někdo tam postaví utilitární baráky, z nichž se nebude dát poznat, zda stojí tam, či jinde. A za pár let možná nebudeme vědět, co s nimi udělat. Stejně jako je to teď s kasárnami,“ dodal Cáder. Zároveň ale připomněl, že z finančního hlediska by byla přestavba areálu ohromně náročná, a proto pro investory nezajímavá.
V objektu, který vznikl jen pro potřeby armády je pouze schodiště a obrovské ložnice mužstva se stropy v pětimetrové výšce. „Ideální by bylo zachovat vnější plášť, který by udržel urbanistickou tvář místa. I to by ale bylo hodně drahé a je otázka, zda by se k tomu sehnal investor,“ poznamenal historik s tím, že pro přestavbu objektu na muzeum bylo zapotřebí už těsně po odchodu vojska 100 milionů korun.
NECHAT JEN PLÁŠŤ?
Jenže právě alternativa ponechání pláště či pouze průčelí budovy by mohla být průsečíkem dvou protichůdných názorů na osud objektu. I z českého prostředí jsou známy stavby, které jsou moderní, a přitom se ale alespoň navenek tváří jako objekty staré. Takové lze najít například na náměstí Přemysla Otakara v Českých Budějovicích, kde jeden z tamních domů zlikvidoval mohutný požár. Zachovalo se ale průčelí a za ním vznikla budova nová. Podobně tomu bylo v pražské Veletržní ulici. Proti Národní galerii stojí za fasádou z předminulého století moderní European Business Center. Další příklad je využití kasáren v Praze na náměstí Republiky, z tohoto objektu se stalo centrum Palladium.
V souvislosti s otazníkem kolem bourání budovy zmínil Jiří Švadlena i další historický objekt v centru, budovu hotelu Pošta. „Ten bychom neradi zbourali, chtěli bychom tam zachovat alespoň fasádu do Tyršovy ulice, ale není o to zájem a Benešov na to nemá,“ zdůraznil místostarosta. „S Poštou ještě můžeme počkat. U kasáren, která jsou deset let nevyužitá, bych ale nečekal, protože nastal čas s tím něco udělat. Na jaře budeme vědět víc,“ dodal Švadlena.
KAMPUS BY BYL DOBRÝ
Bourání hlavní budovy je nemyslitelné i pro člena spolku Přátelé Konopiště a zastupitele Tomáše Podholu. „Budova má pro Benešov svou obrovskou hodnotu, i když není památkově chráněná. Město v nedávné minulosti ztratilo ze své tváře už tolik, že by bylo nesmyslné v tom pokračovat. Místa pro nové stavby je v kasárnách habaděj a budova rozvoji místa v cestě rozhodně nestojí,“ tvrdí Tomáš Podhola. Současně připomněl, že by město mělo být více aktivní. „Například při oslovování vysokých škol. Kampus by ve městě, které má tak výborné spojení s Prahou, mohl vzniknout. Jen v době, kdy jsem byl na radnici, přišly dvě nabídky z vysokých škol. Ale usnulo to zřejmě na tom, že jiná města byla aktivnější,“ podotkl zastupitel.
