Osvědčená a mnoha chovateli s vidinou zisku nabízená hipoterapie může být za hranicí zákona.
Průvodci koní musí mít chovatelskou licenci, pracovník vedoucí praktická cvičení zdravotnickou specializaci a na složení rehabilitačního programu má dohlížet odborný lékař.
„Jak je možné, že na levém břehu Vltavy působí farma, která bez licence hipoterapii nabízí?“ podivila se o víkendu chovatelka Jaroslava, která před zahájením činnosti musela kvůli vodění koní projít proškolením a zkouškami.
„Hipoterapie je doplňková léčba pro děti i dospělé, kteří se snaží zlepšit si zdravotní stav,“ vysvětlila fyzioterapeutka Hana Fulínová.
Mezi časté diagnózy patří především vadné držení těla, skolióza, lehčí formy edémů, bolesti páteře nebo zad po dlouhodobé zátěži.
„Rehabilitace na koních se provádí na základě doporučení lékaře a děti to baví víc, než cvičení doma na žíněnce. Kontakt se zvířetem je také přínosný, zvláště pro děti potřebující zvládnout kombinaci myšlení a pohybu,“ dodala specialistka.
Ne každý kůň je pro hipoterapii vhodný. Musí umět stát u rampy pro nasednutí méně pohyblivého klienta, snášet vrtění jezdce, jeho lehání na hřbet a třeba i nečekané nechtěné kopnutí.
„Kůň nesmí reagovat nepřiměřeně,“ konstatovala chovatelka Gabriela Janatová z organizace Modrá podkova, která se v Prosenické Lhotě hipoterapií zabývá čtyři roky.
„Nejsou vhodní mladí a ani starší koně, jež se musí vyřadit, protože jsou náchylní na zakopnutí nebo už mají prověšenou páteř,“ doplnila chovatelka, která kromě jízd na koni organizuje v létě i prázdninové tábory s rehabilitačním programem pro děti i dospělé.
O hipoterapii v Prosenické Lhotě povídá Hana Fulínová a Gabriela Janatová
