Jenže v pátek 22. srpna 1884 vypukl požár ve stodole Františka Škvora. Oheň zničil se zásobami také dvě přilehlé kolny. A právě tehdy Petroupimští usoudili, že by bylo dobré se moci ohni postavit. A protože obec neměla peníze, domluvili se sousedé na hromadné pojistce proti ohni. Pojišťovnu pak požádali o podporu při nákupu náčiní.

Většina sousedů se pojistila a ředitelství pojišťovny proto vyšlo Petroupimi vstříc. Nabídlo zálohu s podmínkou zavázání se, že pokud peníze bude ústav potřebovat, Petroupimští je po částech splatí. Pak už to šlo ráz na ráz. Jak praví kronika, po dalších dvou požárech nabídl zástupce pojišťovny Banky Slavie pan Suchánek z Benešova starostovi obce Václavu Pohůnkovi, že při hromadném pojištění budov u jeho ústavu je ochoten vyjednat pomoc k opatření stříkačky. Po delším jednání s I. českou vzájemnou pojišťovnou v Praze, u které byla většina obyvatel pojištěna, došlo k dohodě.

Vzájemná pojišťovna poskytne prostředky na stříkačku, za závazek pojištěnců k dalšímu desetiletému pojištění bez slev. Obecní výbor pak s přispěním obyvatel Petroupimi skutečně koupil čtyřkolovou stříkačku. Dnes mají hasiči z SDH Petroupim nejen zásahovou přenosnou motorovou stříkačku PS 12, automobilovou cisternu TRO 750 CAS 25, ale také plně funkční muzejní kousek, stříkačku Sigmund LM 32, z roku 1937.