Výuka těchto předmětů je povinná pro všechny, a peníze z kraje na rekonstrukci a inovace zdaleka nejsou na cestě, ba ani klikaté.

Přerozdělování příspěvků

Relevantní položka rozpočtu přímých výdajů školy, jejímž zřizovatelem je kraj, jako je tomu v případě benešovského gymnázia, jsou takzvané ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) poskytované ze státního rozpočtu. Podle krajské odborné referentky Heleny Frintové může škola využít právě tyto prostředky, pokud jde o učební pomůcky.

„Jsou to peníze ministerstva. Nedíval jsem se teď do rozpočtu, ale pár let zpátky to bylo nějakých tři sta tisíc. A při počtu předmětů, které tu máme, nechci na nikoho zapomenout, nějakých dvanáct kabinetů, po rozdělení zbývá velice málo peněz,“ řekl ředitel gymnázia Roman Hronek.

Hlavním faktorem při výpočtu dotace na ONIV pro školu je počet studentů, jejich věk a zaměření školy a další aspekty s nimi související, třeba útrata za spotřebu energie. „Je vycházeno z předpokladu, že školy s technicky náročnějšími druhy činností mají vyšší náklady na žáka. Jedná se především o technické školy poskytující vzdělání s výučním listem,“ uvedla Frintová.

Kraj při financování klade důraz na „minimalizaci individuálního řešení případů mimo rámec normativního rozpočtu.“ Nicméně výše tohoto normativu (611 korun/student pro vyšší stupeň gymnázia) je stejná jako třeba pro obchodní akademie nebo cestovní ruch, což jsou obory kladoucí znatelně menší důraz na praktickou výuku chemie či fyziky – mají takzvaný „čistý provoz“. Jiné technické školy jsou pak schopné si samy vydělat, jelikož jejich žáci v praxi fungují v podnicích a firmách.

Město Benešov a vlídná slova

Dobrou zprávou pro studenty gymnázia je plánovaná rekonstrukce sociálních zařízení, modernizace vzduchotechniky ve stávající tělocvičně či již hotová rekonstrukce biologické laboratoře. Úpravy širšího rázu (třeba stavební) však nespadají do výše zmíněných „ostatních neinvestičních prostředků“ a škola na ně tedy musí shánět peníze z kraje.

Benešovské gymnázium má situaci těžší, protože vlastníkem budovy je město a jedná se o památkově chráněnou budovu.

Ředitel Hronek popisuje určité zlepšení oproti minulosti: „Dva roky zpátky jsem měl jenom sliby. Předtím jsem slýchal, že je potřeba vyměnit lino v učebně, což je cca 50 tisíc. To je v rozpočtu značná položka. Když jsem s tím přišel na kraj, tak mi řekli, že budova je města, že to oni nemohou zhodnocovat. Město zase tehdy říkalo, že my nejsme jejich organizace.“

Nutno však poznamenat, že na prostředky k inovacím – nové podlahy v tělocvičně a rekonstrukce biologické laboratoře – dosáhla škola jen díky dobrým kontaktům na radního a krajského zastupitele. Cesty k jejich získání jsou tedy spíše nesystémové.

Plány do budoucna

Gymnázium opakovaně žádá o prostředky na rekonstrukce desítky let staré chemické laboratoře.

„Co se týče vybavení je dostatečné. Jelikož vše, co je opravdu potřeba je sklo, vařiče, váhy atd., které nějakou chvíli vydrží. Důležité je spíše nahrazovat rozbité sklo. Co chybí, jsou modernější přístroje, ale to nejde od gymnázií čekat, a digestoř, která není v nejlepším stavu. Laboratoř je přes svůj vzhled dobrá pro svůj účel. Ale vypadá přece jen strašně, a tak by bylo vhodné postavit novou,” řekl student septimy v Benešově.

Problémem jsou nejen finance, ale i technické překážky jako použití zemního plynu namísto propan-butanu nebo stavební úpravy, jež musejí schválit památkáři.

Škola také již dlouho plánuje stavbu nové tělocvičny, jejíž osud je nejistý jednak z důvodů finančních, tak i kvůli neúspěšnému výběrovému řízení na zhotovitele stavby.

Vojtěch Dvořáček