Čtvrť Chánov v Mostě, Matiční ulice v Ústí nad Labem, kolonie Bedřiška v Ostravě. To jsou mediálně známé oblasti s koncentrací sociálně slabých obyvatel, z nichž velkou část tvoří Romové. Takové lokality na Benešovsku prakticky nenajdete.
Ani to ale neznamená, že ve městech neexistují místa, kde je pohromadě několik méně přizpůsobivých rodin. Leží většinou vytěsněna na okrajích aglomerací. Příklad?
Benešovská Flusárna. I toto místo už si získalo „věhlas“. Do tamních bytů stěhuje město neplatiče, kteří by sice zaplatit za užívání bytu chtěli, ale nemají na ně.
„Poměrně často se mi tu mění sousedi,“ stěžuje si muž, který si nepřeje uvádět jméno. „Taky se stává, že tu někdo bydlí, ale s ním tu žijí i další lidé, kteří zde nemají trvalé bydliště,“ tvrdí.
Flusárna, ležící nedaleko Benešovského potoka u výpadovky na Vlašim, ale není jediným místem v Benešově, jímž „normální“ obyvatelé bez zvýšeného sociálního cítění silně pohrdají. Také další místo dostalo lidové, nepříliš lichotivé přízvisko – Chudá Praha. Najdete ji blíže k centru města.
„Oba zmiňované objekty jsou vnímány stejně. Není mezi nimi velký rozdíl, i když v Chudé Praze je bydlení přece jen lepší,“ sdělil místostarosta Benešova Jaroslav Duras, který se mnoho let zabývá problematikou bydlení.
Ani Flusárna a Chudá Praha ale nemají tolik bytů, aby uspokojily potřeby Benešova.
„Oba tyto objekty jsou plně obsazené,“ potvrdil místostarosta Roman Tichovský s tím, že se město bude v nejbližší době muset poohlédnout po nějakém podobném místě.
„Chtěli bychom ještě v tomto volebním období rekonstruovat nějaký objekt, nebo postavit nějaký nový jednoduchý pro tyto účely,“ doplnil Duras ale připomněl, že ani nastěhování do Flusárny nebo Chudé Prahy neznamená pro tamní obyvatele „konečnou.“ „Cesta zpět je otevřená. Pokud nájemníci plní podmínky, mohou dostat další šanci. A také ji několik lidí využilo,“ dodal místostarosta.
Své ghetto má i Týnec nad Sázavou. Kdysi jím byl takzvaný kolotoč v městské čtvrti Brodce. Po celkové rekonstrukci v kolotoči bydlí většinou mladé rodiny. Byt si tam koupil ale také starosta Týnce Zdeněk Březina. „Nepřizpůsobiví občané bydlí v takzvané pětadvacítce na Brodcích,“ připomněl první muž radnice s tím, že v objektu č. p. 25 žije asi patnáct lidí a kapacita objektu pro ně je dostatečná. „Žádnou novou lokalitu pro ně nehledáme. Problémy nám dělá spíš to, že dům neudržují a naopak ho devastují,“ tvrdí Březina.
Problém Benešova a Týnce se podle romského koordinátora na Vlašimsku Ladislava Murgače netýká Vlašimi ani Vlašimska. „Žádné ghetto tu nemáme. V tomto směru je to u nás bez problémů,“ je přesvědčený.
Ani to ale neznamená, že například Romové na Vlašimsku nemají potíže. „S bydlením. Žijí většinou u rodičů a problémy mají také se sháněním práce,“ jmenuje Murgač největší trable Romů.
Bez práce je podle Murgače mezi romskou populací na Vlašimsku čtyřicet až padesát procent lidí.
„Takové statistiky si nevedeme, ale pochybuji o tom,“ sdělil ale Petr Němeček, ředitel Úřadu práce Benešov.
Co už vůbec nelze vyčíst z oficiálních údajů, je skrytý, nebo otevřený rasismus či xenofobie.
„Mockrát jsem se už setkal s tím, že nějaká firma shání zaměstnance. Po telefonu je všechno v pořádku, ale když se romský uchazeč přijde do firmy představit, místo už bývá obsazené. Nikdo nikdy samozřejmě neřekne, že ho nevzali, protože je Rom,“ dodal Ladislav Murgač.