V současné době je elektrárna po kolaudaci a pro spuštění její provozovatel čeká už jen na licenci potřebnou k provozu od Energetického regulačního úřadu. „Po získání tohoto povolení bude nejpozději začátkem března spuštěn ostrý provoz,“ připomněla Tereza Lípová, tisková mluvčí radnice s tím, že fotovoltaika vyrobí dostatek energie nejen pro provoz zimního stadionu a plaveckého bazénu, ale zbude i pro potřebu sousedního stadionu atletického. Všechna tři sportoviště jsou přitom do distribuční sítě připojena přes jedinou trafostanici.

Neupotřebenou elektřinu MSZ prodají

Solární panely benešovské fotovoltaiky nezasahují do střešní krytiny sportovních hal, protože střechách pouze leží. Před poryvy větru je chrání zátěž betonových bloků. Například střešní příhradová ocelová konstrukce zimního stadionu tak nese nově 126 tun zátěže. Panely fotovoltaiky jsou orientovány východo-západním směrem se sklonem kolem 13 stupňů.

Roční produkce elektrické energie uvedené elektrárny by podle posudku mohla dosáhnout více než 700 MWh. Pro vlastní potřebu MSZ postačí zhruba 400 MWh. Zbytek vyrobené elektřiny prodají MSZ do energetické distribuční soustavy. Aby se do sítě vracelo co možná nejméně proudu a ten se co nejvíce využil doma, plánují MZS využití energie také při ohřevu vody v bazénu. Zařízení benešovské fotovoltaiky totiž nemá akumulátory pro ukládání přebytečné energie, čímž se výrazně snížily celkové náklady. I tak fotovoltaika přišla na 18,3 milionů korun včetně předpokládané padesátiprocentní dotace Operačního programu životního prostředí. Výstavbu město podpořilo návratnou půjčkou Městským sportovním zařízením ve výši osmi milionů korun. Ta je podle Terezy Lípové splatná do čtvrt roku od obdržení dotace ze zmíněného operačního programu. Prozatím ale vyrobená elektřina může napájet pouze zmiňované tři sportoviště.

Nespeky B přehrály doma Neveklov 6:3
Anketa: Zvolte nejoblíbenější fotbalový klub okresu Benešov

„Věříme, že v blízké budoucnosti budou přebytky energie využity v rámci komunitní energetiky města. Současná legislativa to nyní bohužel neumožňuje,“ uvedl Tomáš Holub, ředitel Městských sportovních zařízení Benešov, který také předpokládá, že fotovoltaika pomůže s energeticky náročným provozem zimního stadionu v létě. „Ledová plocha je v provozu od začátku července, kdy na stadionu pořádáme spoustu kempů. Právě přes letní měsíce je energeticky nejnáročnější tuto plochu udržet a fotovoltaika nám bude ohromným pomocníkem,“ dodal Tomáš Holub.

S fotovoltaikou v Benešově ještě nekončí

Zprovoznění fotovoltaiky na Sladovce není posledním takovým počinem v městské energetice. V rámci energetického managementu Benešov počítá s výstavbou fotovoltaik i na dalších vhodných střechách městských budov - ZŠ Jiráskova, ZŠ Dukelská, školní jídelně ZŠ a MŠ Karlov, KD Karlov nebo komplexu budov polikliniky na Malém náměstí. V současné době město čeká na vyjádření o poskytnutí dotace z výzvy „Nové obnovitelné zdroje v energetice“ vyhlášené Státním fondem životního prostředí.

Z archeologického výzkumu v klášteře Sázava v těsné blízkosti jeskyně sv. Prokopa: raně středověký hrob s ostatky dospělého muže.
Archeologové zkoumají pozůstatky středověkého domu u jeskyně svatého Prokopa

Tam Benešov podal žádost na všechny plánované fotovoltaiky s výjimkou budovy Kulturního domu Karlov. Tu bude samostatně řešit další obchodní společnost města, Kulturní a informační centrum Benešov. „Veřejná zakázka bude vypsána až po získání rozhodnutí o poskytnutí dotace,“ dodala Tereza Lípová, mluvčí benešovské radnice.