V centru, které má pracoviště v objektu někdejší okresní zemědělské správy na autobusovém nádraží, nyní běží deset kurzů češtiny. Účastní se jich 150 lidí, přičemž třicet z nich jsou děti. Příští týden pak přibude dalších osm kurzů.

Jednou z lektorek je Ivana Syslová. „Kurzy začínáme abecedou, učíme se výslovnost a první jednoduchá slovíčka. Žáci dělají velké pokroky nejen proto, že ukrajinština je v řadě slov podobná češtině, ale především mají účastníci velkou motivaci,“ popsala.

Kurzů pro dospělé se zúčastňuje při jedné vyučovací hodině až dvacet lidí, dětské kurzy mají kapacitu patnácti školáků. „Kurzy pro dospělé jsou intenzivní, probíhají dvakrát týdně a každý má celkově čtyřicet hodin. Pro děti jeden kurz obsahuje dvacet hodin,“ potvrdila Jana Allagui, sociální pracovnice centra a doplnila, že zájem ze strany válečných uprchlíků je velký. „Jsme ale limitovaní počtem lektorů, kteří nejsou zaměstnanci centra,“ vysvětlila sociální pracovnice.

Objekt ve Vlašimské ulici poskytuje sociální bydlení. Například vytápění je tam řešeno lokálně, kamny na uhlí.
Benešov nabídne válečným uprchlíkům z Ukrajiny dvanáct městských bytů

Mezi dospělými účastníky kurzu jsou lékaři, učitelé i další vysokoškolsky vzdělaní lidé. Většina z účastníků ale zastávala před válkou běžné profese, jako jsou prodavačky nebo třeba kadeřnice.

S tlumočením účastníkům pomáhá jejich krajanka Nina. Ta žije s manželem ve Vlašimi už tři roky. „Potřebu pomáhat cítím velmi silně,“ přiznala šedesátiletá žena pocházející z Charkova. „Když začala válka, rvalo mi to srdce,“ podotkla s tím, že nemá peníze, které by mohla poslat na pomoc rodné zemi, ale snaží se pomoci tak, jak umí a může. „Po cestě z válečné zóny jsou dospělí i děti vyčerpaní a ve stresu. Pomáhám jim s tlumočením při návštěvách lékaře,“ popsala.

Uprchlíci podle ní začínají každý den stejně: podívají se na mobil na zprávy a pláčou. Všichni však mají obrovskou motivaci naučit se řeč hostitelské země a v rámci možností se osamostatnit. To znamená především najít si práci a případně i vlastní bydlení. „Někteří už práci našli, jiní zatím neuspěli, protože k tomu potřebují alespoň základní znalost češtiny,“ doplnila Allagui.

Kurzy češtiny se vedle adaptačních kurzů konají také v Domě dětí a mládeže Benešov. Tam se učí kolem tří desítek lidí.