Benešovsko, ač Pražan, zná poměrně dobře. Mnoho let totiž pracoval jako bezpečnostní technik NPÚ a ve své náplni práce měla I bezpečnost státního zámku Konopiště.

Na Benešovsku je zdroj pitné vody pro téměř dva miliony lidí, Vodní dílo Švihov na Želivce. Hrozí tomuto zdroji nějaké nebezpečí?
Doufám, že to vědí na Ministerstvu zemědělství a také naše zpravodajské služby. Obecně se ale dá říci, že tento zdroj pitné vody by měl být dostatečně chráněn prvky fyzické bezpečnosti i taktickou ochranou. V momentě zhoršení bezpečnostní situace v souvislosti s teroristickou hrozbou jsou prvky kritické infrastruktury dotčených států v choulostivé situaci, zároveň ale státní orgány zvyšují bezpečnostní pohotovost, která by se měla dotýkat i těchto subjektů. Tím se zvyšuje i jejich odolnost proti takovýmto útokům.

Lze hrozbu vůbec eliminovat? Jak?
Jde to posílením prvků fyzické bezpečnosti, tedy ostrahou, technickými prostředky zabezpečení, zostřenou režimovou ochranou nebo třeba personální bezpečností. Nezbytná je i komunikace mezi úřady, která může být občas slabinou. Důležité je kontrolovat lidský faktor, protože taková selhání bývají fatální. Ani nejmodernější technika sama o sobě nemusí průšvihu zabránit.

"Vyvíjejí se nové technologie, které lze využít i zneužít. Mne vadí, když si řada politických stran berou toto téma jako nástroj politického boje o voliče."

Je podle vás nyní výrazně větší ohrožení kritické infrastruktury v ČR?
Z hlediska vývoje kyberterorismu, terorismu a v souvislosti s nynější světovou bezpečnostní situací asi ano. Vidíme to v zahraničí. Možná v tom hrají i někdy negativní roli média, která mohou inspirovat pomatence, ne přímo extrémisty, k nebezpečným činům, jejichž obdobu sledují například ve zprávách. I vyšinutý jedinec může napáchat dost škody. Vyšinutý neznamená vždy hloupý… Ale to bývá cena za demokracii a svobodu médií.

Je možné vůbec tuto hrozbu významně snížit?
Je to velmi těžké, ale domnívám se, že ano. Musíme ovšem doopravdy chtít. Doporučení Severoatlantické aliance je, aby členské státy dávaly na výdaje s obranou tuším zhruba dvě procenta HDP. Naše země je teď na přibližně na 1,1 procentu. Ale zdaleka v tom nejsme sami. Další pozitivní věcí je, že vláda před několika měsíci posílila pravomoci zpravodajských služeb jako reakci na zmiňovanou situaci. Přišla proto i vícestupňová kontrolu, což je dobře, i když způsobem, který já osobně nepovažuji za nejšťastnější a dostatečně nezávislý.

Domníváte se, že migrační problematika je opravdu tak velkým strašákem pro naše bezpečí?
Migrace tu byla vždy. Ve větším i menším měřítku. V souvislosti s válečnými a jinými konflikty nyní na světě se samozřejmě stává větší hrozbou v mnoha ohledech, nejen v tom bezpečnostním. Vyvíjejí se nové technologie, které lze využít i zneužít. Mne vadí, když si řada politických stran berou toto téma jako nástroj politického boje o voliče. Jsou záležitosti a tato podle mne mezi ně rozhodně patří, kdy je třeba, aby se vyspělé země spojily a odpovědní politici zaujali v boji proti terorismu jednotný účinný postoj.