Exoticky vyhlížející teplomilný pták je domovem především na jižní a střední Moravě, kam se rozšířil z jihovýchodní Evropy na přelomu 80. a 90. let minulého století. Pozorování v Čechách byla vždy mimořádná a hnízdění jednotlivých párů by se dala spočítat na prstech jedné ruky. To platilo až do letoška.

Vlha zahnízdila nejprve bylo v jedné z mnoha pískoven v dolním Povltaví. Ornitologové tam objevili téměř třicet těchto elegantních letců. Sedm vlh tam zůstalo, zbylé odlétly neznámo kam.

Postupně ale ornitologové nalezli další dvě hnízdiště na Mělnicku a jedno na dokonce u nás, na Benešovsku. Zatím poslední pár se objevil na Žatecku.

„Počty hnízdících párů na Moravě se zvolna blíží ke třem stovkám a také v Rakousku a v Německu vlh neustále přibývá,“ uvedl Lukáš Viktora, koordinátor ochrany druhů České společnosti ornitologické a dodává: „Je proto velmi pravděpodobné, že se tento nárůst projeví i v Čechách. Letošní rok je však v tomto ohledu zcela mimořádný a vlhy nás příjemně zaskočily.“

Ornitologové proto vyzývají veřejnost, aby jakýkoli výskyt vlh hlásila do sekretariátu České společnosti ornitologické na e-mailovou adresu viktora@birdlife.cz.

„Vůbec nejlepším způsobem je zaznamenat takové pozorování přímo do Faunistické databáze České společnosti ornitologické na adresu avif.birds.cz, kde jsou data přehledně a spolehlivě uložena,“ radí Viktora.

Vlhy jsou ptáci velikosti štíhlého drozda s modrozelenou hrudí a břichem, svítivě žlutým hrdlem a kaštanově hnědým hřbetem. Přes sytě červené oko mají široký černý pásek. Živí se větším létajícím hmyzem, a proto je najdeme nejčastěji na výslunných jižních svazích stepního charakteru, ale i v polích s kvetoucími kulturami, v sadech nebo ve vinohradech. Své hnízdo si budují v šikmých písčitých nebo hlinitých stěnách podobně jako břehule nebo ledňáčci.

Proto se s nimi nejčastěji setkáme v místech, kde se těží nebo těžily cihlářské hlíny, štěrk a písek.

S přispěním Zdeňka Vermouzka