Právě proto postupem času také vzniklo nové sídlo této neziskové organizace v Hrachově u Sedlčan na Příbramsku. A tím pádem důležitost původní základny ve votické Zámecké ulici upadala.

„Před těmi pěti lety jsme sestavili strategii, kam by se Ochrana fauny měla posunout. Tohle složitější období je nyní už definitivně uzavřené," potvrdil votický ekolog. „Během té doby se nám podařilo vybudovat právě nové centrum Ochrany fauny mimo Votice, v nedalekém Hrachově," doplnil.

Podobně jako se to podařilo v Hrachově, dokázal Křížek a jeho kolegové rozeběhnout také další ekocentrum, tentokrát v Čapím hnízdě nedaleko Tomic. Navíc se neziskovka organizačně a personálně také stabilizovala. A právě to pomůže nyní OFČR při renezanci původního votického působiště.

„Letos nám končí smlouva na farmě Čapí hnízdo a vzhledem k tomu, že zatím stále nevíme, jak to všechno dopadne, otevřeli jsme už v září znovu naší základnu ve Voticích," prozradil Pavel Křížek s tím, že právě tam Ochrana fauny působila dlouhých čtrnáct let.

Pro tento krok hovoří i to, že se ekologové domluvili s majiteli tamních pozemků na jejich pronájmu a to dokonce v ještě větší výměře, než původně.

Ale stanice pro zraněná zvířata ve Voticích nevnikne. Takové zařízení funguje podle Křížka v Hrachově a jeho kapacita je prý dostačující. Ekocentrum Votice tak bude místem, kam lidé mohou přivážet zraněná volně žijící zvířata. Především to ale bude báze ekologického vzdělávání.

„Ale nejen jeho. Budeme tam pořádat i různé kulturní akce," tvrdí Pavel Křížek.

Workshopy, tedy školení dětí ze všech stupňů škol, se tam konají už nyní, ale Křížek plánuje, že se jejich intenzita a úroveň ještě prohloubí a zvýší.

„Uspořádáme tam i výukové programy, chystáme ale také dětské kroužky a především projekt ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy. Chceme k tomu přizvat i benešovskou střední zemědělskou školu," řekl Pavel Křížek.

Ve Voticích v rámci této ideje vznikne poměrně rozsáhlé, více než dva tisíce metrů čtverečních velké území biotopů. To budou moci navštěvovat lidé a uvidí tam i živá zvířata. Samozřejmě jen ta, která doplatila nevyléčitelným zraněním na civilizaci.

„Votice jsou zase ve hře a myslím, že i radnice bude ráda, že se Ochrana fauny vrací a že nás v našem úsilí podpoří. Myslím, že za šestnáct let fungování Ochrany fauny jsme dokázali, že dokážeme," dodal zakladatel OFČR Pavel Křížek.

Historie OFČR ve Voticích
Areál ve Voticích byl hlavní základnou Ochrany fauny ČR od jejího založení v roce 1998. Tento areál bývalého zahradnictví si OF dlouhodobě pronajímala od soukromé osoby. Jednalo se o zdevastované prostory bez vody, elektřiny, plynu. Kvůli umístění na okraji města opuštěný areál pustošili zloději a vandalové. „Začátky byly krušné," vzpomíná zakladatel OF Pavel Křížek. Organizace neměla peníze, ale díky nadšení desítek lidí – ornitologů, myslivců, lesáků a kamarádů z vandrů, se Křížkovi podařilo vybudovat postupně Stanici pro zraněné živočichy, přednáškové i výstavní prostory. Areál sloužil stále častěji výukám škol i veřejnosti. Díky přednáškám, filmovým večerům a výstavám se stal areál i jakýmsi kulturním a komunitním centrem Votic. Kvůli velkému příjmu zvířat a zájmu návštěvníků ale přestal vyhovovat požadavkům veterinářů i hygieniků. Po čtrnácti letech se tak OF přestěhovala do moderních prostor v Hrachově. Nyní votický areál slouží jako karanténa právě pro Hrachov.  

Kéž by bylo více takových ekoteroristů
Když se řekne terorista, není to nic pěkného. Tohle slovo bylo použito poprvé v souvislosti s vládou jakobínů během velké francouzské revoluce na konci 18. století. Tolik slovník naučný.
Od té doby se teror uplatnil v různých barvách – rudé, černé, bílé, hnědé a nevím jaké ještě. Stejným slovem, s přídomkem zelený, někteří lidé označují aktivity ekologů při jejich snahách zachránit co nejvíce přírody před námi samými – lidmi. Ne se všemi, tedy s jejich postoji a názory, souhlasím.
Když se ale k základu, který sám o sobě naznačuje něco špatného přidají na začátek pouhá tři písmenka – eko, už to tak děsivě nezní. Ale nejspíš zase jen pro někoho.
Právě tohle spojení, tedy ekoterorista, používá k představení do telefonu, při hovorech se známými a pokaždé se smíchem člověk, který se rozhodně jako ten, z něhož jde strach, nechová. Tuhle přezdívku si vzal za svou nejspíš proto, že svými zásadovými a neústupnými postoji někomu, kdo chtěl z přírody jen těžit a to za každou cenu a doslova hlava nehlava, nevoněl.
Kdo zná Pavla Křížka, tedy „ekoteroristu" z Votic, který vybojoval na českém energetickém molochu osazování sloupů vysokého napětí zábranami, díky nimž už v elektrických výbojích nehynou ptáci, jehož práci ocenily i světové celebrity, ví, že nic strašidelného nedělá. A dokonce neprosazuje ani svůj názor na úkor zdravého rozumu.
Proto si myslím, že takových ekoteroristů by rozhodně mělo být víc. Jinak nám hrozí, že s námi zatočí jiní teroristé, kteří pro svůj diktát používají sílu peněz a moci. zdenek.kellner@denik.cz