„Já už jsem letos jedno klíště měl. Ale neudělal se mi po něm žádný červený flek, tak proč bych s tím chodil k doktorovi," pozastavil se Petr Vondráček z Chrástu nad Sázavou nad otázkou, zda po jeho vyjmutí vyhledal pro jistotu odbornou lékařskou pomoc.

Podobně reagoval i na dotaz, jestli je očkovaný proti klíšťové encefalitidě. Není. Prý nevidí jediný důvod, proč by tomu tak mělo být.

„Celý život chodím do lesa, takže u mě není klíště nic neobvyklého. Ale vždycky si ho sám vytočím a jede se dál. Ještě se mi nestalo, že bych od něho něco chytil. A to se říká, že u nás jich je hodně a prý jsou dokonce infikovaná," nedal se muž středního věku.

Takové štěstí ale neměla Milada Jemelková z Prahy, která má chalupu v Krhanicích. Ta strávila bezmála dva předešlé měsíce v klidu a na lůžku.

„Jednoho dne jsem přišla domů z práce, a když jsem se chtěla převléknout, nešlo to. Vůbec jsem nemohla pohnout levou rukou," začala své ne příliš optimistické vyprávění chalupářka.

Křeč v paži přičítala svému povolání. Celý den sedí u počítače, takže mínila, že jí „chytly záda", což přes víkend v pohodě vyleží. Nevyležela. Naopak. Bolesti se stále stupňovaly a tak vyrazila k lékaři. Ten ji okamžitě poslal na různá vyšetření včetně rozboru krve, které potvrdilo jeho domněnku. Diagnóza zněla lymská borelióza.

„Ale já si neuvědomuji, že bych měla klíště. To není možné," bránila se lékařskému verdiktu žena.

„To nemusíte ani vědět. Může se totiž stát, že se klíště ani nepřisaje, nebo to může být třeba od kousnutí od komára," vysvětlil možnou příčinu lékař.

Chalupářce tedy nezbylo nic jiného než uposlechnout rady lékaře a nastoupit na neschopenku. Antibiotika, žádná námaha, a hlavně. Nesnažit se takřka nepohyblivou ruku žádným násilím rozcvičovat.

„Tím byste si ještě víc ublížila," důrazně upozornil pacientku doktor medicíny.

Ještě před několika lety se klíšťata vyskytovala především ve volné přírodě. Nyní je možné se s nimi setkat už i v městských parcích, zahrádkách či sportovních hřištích. Navíc kvůli letošní nadprůměrně teplé zimě se podle slov odborníků tito parazité přemnožili.

Podle člena Evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu Rastislava Maďara nevadí, když při vynětí klíště přetrhneme. Tělo si prý se zbytkem parazita poradí. Je ale dobré si místo přisátí zapsat a poté až tři týdny sledovat, zda se v místě kousnutí neobjeví kruhové zarudnutí uvnitř pobledlé, což je jasná známka nakažení lymskou boreliózou.

Lymská borelióza
* je typické infekční onemocnění přenosné ze zvířete na člověka.
* příznaky nemoci jsou velice proměnlivé, a stejně tak i její inkubační doba. Ta se pohybuje od 2 do 32 dní, až po několik měsíců. Běžným příznakem je šířící červená skvrna, která se objeví v místě přisátí klíštěte,
* v počátečních stádiích bývá účinná léčba penicilinem.

Klíšťová encefalitida
* je infekční virové onemocnění napadající mozek a mozkové blány.
* inkubační doba onemocnění bývá 7 až 14 dnů, může být však i měsíc. Lehký průběh nemoci může být spojený s lehkou bolestí hlavy a zvýšenou teplotou, těžký pak provází prudké bolestmi hlavy, vysoké horečky, dezorientace, poruchy motorické koordinace, ztuhnutím šíje.
* relativně účinnou prevencí je očkování.