Kvůli předávání štítu na Konopiště se tam sjeli novináři a také představitelé české kultury. Nechyběl ani ten, který má na objevení památky největší zásluhu, historik Ladislav Čepička. Jeho práce byla především velmi dlouhá a také složitá. „Byly to stovky hodin mravenčí práce spočívající v prohledávání českých i zahraničních archivů a reálný výsledek je tady,“ uvedl historik dojatě.

To, co „prožil“ samotný štít, jen za těch posledních téměř osmasedmdesát let, by ale vydalo na thriller. Se šťastným koncem. „Minulý týden jsme přímo ve Filadelfii podepsali dohodu o navrácení štítu do Čech. Tím začal proces balení a přípravy na cestu,“ potvrdila v konopišťské zbrojnici ředitelka Národního památkového ústavu (NPÚ) Naděžda Goryczková.

Konopišťská kastelánka Jana Sedláčková pak uvedla, že je velmi ráda, že se na zámek vrací krásná ukázka chladných zbraní. „Většina předmětů se na Konopiště po válce vrátila do roku 1947. Vrácení štítu je proto významnou událostí, a proto bude stát v čele zbrojnice,“ uvedla vedoucí správy zámku.

Jak přiznala ředitelka NPÚ, ještě chvíli před představením štítu na Konopišti se domnívala, že ho Ladislav Čepička objevil v jednom z největších muzeí Spojených států amerických až roce 2016. Historik a velký znalec zbraní ale vysvětlil, že to bylo už mnohem dříve, v roce 1996. Jenže jeho upozornění, že je poklad v Pensilvánii, jako by ani nezazněl.

Trvalo proto dalších dvacet let, než se znovu ledy pohnuly. Tehdy se do záležitosti vložil Antonín Hradílek, kterého jmenoval vládním zmocněncem pro holokaust tehdejší ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, dnešní šéf resortu kultury. Ten upozornil, že štít zajímavé věci zažil už v 16. století, kdy byl součástí oslav afrických úspěchů španělského krále Karla V. Habsburského.

„Opravdu dramatické chvíle zažil ale za druhé světové války. Ukořistil ho Hitlerův zbrojíř Leopold Ruprecht pro zamýšlené führerovo muzeum v Linci a na konci války ho nacisté skryli do solných dolů v Altaussee,“ řekl Lubomír Zaorálek s tím, že jeho navrácení je skvělý případ spravedlnosti.

Té by ale nebylo možné bez zákona, který prosadil americký prezident Barack Obama. USA se jím totiž zavázaly vrátit do původních zemí předměty, které pocházejí z období holokaustu.

„Nový“ sbírkový předmět doplní unikátní konopišťskou sbírku štítů čítající na 90 kusů, z nichž 19 je renesančních a devět malovaných. Nebyly určené k boji, ale pouze pro slavnostní příležitosti. Staronový konopišťský přírůstek je zdobený plátkovým zlatem. Jeho hodnota se odhaduje na milion amerických dolarů, ale v Konopišti při tiskové konferenci o ceně nechtěl nikdo mluvit.

V padesátých letech 20. století ho koupil v pařížské galerii americký sběratel německého původu a později s další tisícovkou dalších uměleckých předmětů věnoval muzeu ve Filadelfii.

Problémem, s nímž se nyní na Konopišti musí vypořádat, je umístění štítu. Ve Filadelfii, jak připomněla ředitelka NPÚ, měl předmět skvělé podmínky a ty je nyní potřeba vytvořit i v „drsnějších“ podmínkách zámku. Nyní je umístěn v provizorním boxu, ale už vzniká klimatizovaná, hermetická, skleněná skříň, v níž ho budou moci lidé obdivovat v zámecké zbrojnici ze všech stran. Štít má totiž malované obě strany.

Je dřevěný, pokrytý sádrou, potažený lněným plátnem a zdobený plátkovým zlatem. Podle Nadi Goryczkové se do Filadelfie nejspíš na nějaký čas vrátí na výstavu, protože se na tom obě strany při podpisu dohody o navrácení domluvily.

Štít vytvořil Girolamo da Treviso v roce 1535 a první písemná zmínka pochází z roku 1695, kdy se stal součástí zbrojnice florentského rodu Medici. V závěru 19. století ho koupil arcivévoda František Ferdinad d´Este a převezl so svých sbírek na Konopiště. NPÚ artefakt podrobí zkoumání, u něhož budou také odborníci z filadelfského muzea.

A ještě jedna zajímavost se k renesančnímu pokladu váže. Další dva obdobné štíty, dříve také umístěné na Konopišti, zdobí expozici Vojenského muzea v Praze. Jejich navrácení, jak upozornila Naďa Goryczková, ale paradoxně může být kvůli českým zákonům složitější, než štítu z Filadelfie…