„Tolik lidí jsme opravdu nečekali. Když vidíme ten zájem, asi to není poslední taková akce ve Vlašimi,“ přiznal nad pánví, v níž připravoval rizoto s baby karotkou, fazolkami a brazilským potemníkem Petr Švingr. 

Velký propagátor alternativní stravy svou diplomovou práci tvořil právě na téma jedlý hmyz. To také proto, že se v Asii seznámil s chutí řady druhů exotického hmyzu. Tamní obyvatelé hmyz považují za lahůdku nebo naprosto normální stravu, zatímco my, Evropané, na článkovaná těla bezobratlých pohlížíme přinejmenším velmi nedůvěřivě.

„Je ale vidět, že lidé hmyzu přicházejí stále více na chuť. Kvůli tomu se už příští rok změní evropská legislativa a zájemci si hmyz budou moci koupit i jako potravinu. Zatím to není možné a hmyz se prodává jen pro chovatelské potřeby,“ vysvětlil organizátor. 

Hmyz se nejspíš může stát dokonce záchranou lidstva. To se množí tak rychle, že je velmi pravděpodobné, že nastolené tempo bude doslova vražedné. A to především kvůli stravě, kterou člověk potřebuje a spotřebuje. I o tom zájemci slyšeli při večerní přednášce nazvané Vícenohá potrava budoucnosti.

„Jídlo z hmyzu je levnější, než hovězí a tím je i ekologičtější,“ připomněl Petr Švingr s tím, že většina hmyzu, který měli návštěvníci ekocentra možnost ochutnávat ve sladké či slané úpravě, s nivou nebo například česnekem, přišel přes exotické názvy a původní zemi výskytu, na svět v Česku. 

„Kolik ho bylo, nevím. Nakoupili jsme ho ale za osm tisíc korun,“ doplnil Petr Švingr s tím, že exotické druhy, které lidé ve Vlašimi také ochutnávali, pocházely z Thajska. „Byly mezi nimi tarantule, štíři, larvy bource morušového nebo cikády,“ dodal mladý muž.

Největší zájem měli ale Vlašimáci o sarančata. Ta z nabídky zmizela bleskově během dopoledne. Tento hmyz se na talíři dost podobá krevetám, protože při vaření zrůžoví. 

Možnost nachytat kobylky nebo sarančata na českých lukách, ale Švingr nedoporučuje. Kvůli ekologické zátěži naší přírody pesticidy. Proto je bezpečnější hmyz chovat doma.

„Já ho doma chovám. Ale nachytat venku třeba sarančata a pak jim doma vytvořit příhodné podmínky ke množení, je hodně náročné. To se povede málokomu,“ doplnila další z „hmyzích“ kuchařek, Hana Křůmalová.