Do Prčice to totiž ze svého domova v Sedlci, jedné z částí města, má pouhý kilometr. Přes to se Podzimek, známý znalec knih, literatury a také vtipů, vydal do Prčice i jako klasický účastník pochodu.

„Šel jsem celkem šestkrát. Jednou ze Sedlčan a pětkrát z Olbramovic," spočítal svou účast. „Nikdy ale s rodinou, pokaždé s nějakou tlupou. Kdybych nešel, do těch končin bych se pěšky nikdy nepodíval. To by mě nikdy ani nenapadlo," prozradil svým typickým slovníkem. Tentokrát se ale pochodu nezúčastnil, protože jel poznávat rodiče svého budoucího zetě…

Jako radní ale Antonín Podzimek vnímá pochod trochu jinak. A to platí, i když se ho účastní jako turista.

„Díky našim městským službám se situace v cílovém místě na Vítkově náměstí i jinde ve městě, co se týká nepořádku, značně zlepšila," hodnotí. „Na tak velký nápor lidí jsme připraveni, takže všude jsou kontejnery, popelnice nebo bedny na odpadky," uvedl Podzimek s tím, že pracovníci komunálu vyrážejí hned druhý den po pochodu, tedy v neděli a vymetou a sesbírají vše, co tam zanechali turisté.

„V pondělí už po pochodu není ani stopy," tvrdí radní.

Kupu starostí lidem z cílového města ubírá také smlouva s Klubem českých turistů Praha – Prčice. Těm město pronajímá celou plochu Vítkoa náměstí. Je pak na turistech, kde nechají rozbít stánek s klobásami nebo vietnamského trhovce s brýlemi.

Všechny tyto problémy hodnotí Antonín Podzimek jen jako průvodní jevy velké propagace města.

„Přijdou k nám tisíce a tisíce lidí, kteří by se sem jinak třeba vůbec nepodívali a vidí, že je u nás pěkně," hodnotí přínos sportovně společenské akce. Jako radní také často hovořil s hlavním šéfem pochodu Petrem Karlovským.

„Ve štábu jsem vykouřil nejedno cigáro a vypil nejednu kávu," přiznal. „Pořadatelé jsou opravdu hodně sympatičtí lidé," řekl.


Podzimkova teorie o chodcích do Prčice
Podle Podzimkovy teorie chodí do Prčice tři základní kategorie sportovců. Poměrně úzká je skupina šlachovitých chodců, kteří se po sobotních padesáti kilometrech v cíli příliš nezdrží a myslí už na další nedělní pochod. Druhou skupinou Podzimkovy stupnice jsou rodiny s dětmi, sousedy a domácími zvířaty. Největší skupinu tvoří spolužáci, kolegové z práce nebo členové sportovních klubů. Ti mladší z nich se při chůzi k cíli či v cíli samém často zlískají, ti starší si tam lížou rány.