„Patnáct a půl milionu korun je částka z celkového dluhu, kterou věřitelé městu dluží v oblasti přenesené působnosti," připomněla Naděžda Lucká s tím, že v této sumě je celkem také 11 milionů korun, které městu dluží motoristé, kteří dosud neuhradili uložené pokuty za své dopravní přestupky. Do této položky patří také 2,8 milionů korun, které město pro stát nedokázalo vybrat od těch, kteří neplatí svoz komunálního odpadu.
Přímo pro sebe, tedy pro městskou kasu, pak město požaduje od dlužníků doplacení částky téměř 5,5 milionu korun za nájemné z městských bytů a opomenuté platby za poskytované služby.
Proti předešlému období se celkové pohledávky Benešova, včetně těch z oblasti přenesené působnosti státu, zvýšily zhruba o další milion korun. Na navýšení tohoto ukazatele se podle Lucké největší měrou podíleli právě řidiči, neplatiči pokut. Při pohledu na pouze benešovskou městskou část pohledávek se ale meziročně dluh o něco snížil.
Snižování dluhů se v přímé i přenesené působnosti dlouhodobě Benešovu, stejně jako jiným městům v celém Česku, nedaří.
Podle starosty Benešova Jaroslava Hlavničky, bude ještě hůř. Zkušený politik zvýšení nezaplacených pohledávek v přenesené působnosti předpovídá zejména kvůli tomu, že už v blízké budoucnosti začne v některých ulicích, například v Čechově, pracovat systém měření rychlosti jízdy aut. Ten bude o překročení povoleného limitu informovat, a to okamžitě, pracovníky odboru dopravy.
„Až se k tomu přidá měření v Tužince na mezinárodní silnici E55, stoupne dluh na padesát milionů," tuší už nyní starosta Benešova Jaroslav Hlavnička.
Zahlcení této agendy v některých městech řeší dokonce odpojením celého systému z provozu. Výběrové udělování pokut, například jen těm řidičům, kteří jedou o dvacet a více kilometrů rychleji, než by měli, ale už ne těm, kteří jedou „jen" o devatenáct a méně kilometrů v hodině rychleji, není možné.
„Dluhy se snažíme vybírat, ale jejich vymožitelnost je čím dál složitější," přiznala Naděžda Lucká a připomněla ještě, že penále z prodlení se ze zákona v oblasti přenesené působnosti nevymáhá.
Penále z prodlení však vůči svým dlužníkům uplatňuje v přímé působnosti město, přičemž výše uvedená částka 5,5 milionu korun, je suma, v níž penále nejsou započtena.
Benešov, na rozdíl od některých jiných měst neuvažuje kvůli naději na urychlené získání dluhů od svých věřitelů o odpouštění penále v plné výši.
Dlužník má možnost si požádat o odpuštění nebo snížení poplatku z prodlení a o tom, v jaké výši to bude, rozhoduje celé zastupitelstvo na základě doporučení rady města.
„Pokud zastupitelstvo rozhodne, že penále snížíme, bývá to nejvýše o polovinu," dodal místostarosta Benešova Zdeněk Zahradníček, ale připomněl ještě, že ke každému dlužníkovi město přistupuje naprosto individuálně a jeho dluh řeší samostatně.
