Na pilno v těchto dnech mají ošetřovatelky stanice pro handicapované živočichy ČSOP Vlašim. Lidé se na ně často obracejí s nalezenými mláďaty ptáků, veverek, zajíců a dalších živočichů. Ve stanici aktuálně pobývá osm mladých veverek, dva týdny stará kuna, zajíci a ptáci, zejména kosi, drozdi, pěnkavy a holubi.
„Třeba mláďata zajíců na jaře často přinášejí lidé, kteří se mylně domnívají, že jsou opuštěná. Tak tomu ale v naprosté většině není. Samice zajíců nechávají prvních několik dní po porodu mláďata ukrytá v trávě a přicházejí je nakrmit pouze jednou denně,“ řekla ošetřovatelka Eliška Parisová. Podle ní osamoceně mládě zajíce sedící v trávě je běžná věc.
Mláďata na jaře potřebují pomoc pouze pokud jsou zraněná nebo nemocná, napadená psem, kočkou nebo silné podchlazená. Dalším důvodem proč se obrátit na pracovníky stanice je blízkost mrtvých rodičů či sourozenců nebo bezprostředně hrozící nebezpečí, například od projíždějících automobilů.
Zhruba týden obývá ve stanici mládě kuny, které ošetřovatelky přijaly ještě slepé. Bylo třeba je co nejrychleji naučit pít kočičí rozpustné mléko, které zde podávají také ostatním mláďatům savců. „Kuna zpočátku pít nechtěla, ale teď už je to lepší. Zajíci jsou po kočičím mléku zase jako diví,“ uvedla pracovnice stanice a doplnila, že pokud lidé naleznou nezraněné mládě, které tiše sedí na místě, je třeba jej nechat být a co nejrychleji od něj odejít. „V žádném případě se ho nedotýkejte,“ poradila ošetřovatelka.
Nalezení malí, ještě nevidomí ježci, kuny nebo veverky ale potřebují lidskou pomoc, protože se ocitli mimo stromové hnízdo, které bylo nejspíš zničeno. Kuřata bažantů, koroptví křepelek a labutí se zase zdržují několik týdnů v těsné blízkosti svých rodičů. Je-li nalezeno osamocené mládě nekrmivého ptáka, je třeba mu pomoct. „Nejvhodnější je nalézt jeho rodiče a připojit je k nim. Jsou-li mrtví nebo nepodaří-li se je najít, předejte mládě nejbližší záchranné stanici,“ doporučila Eliška Parisová při krmení malých kosů. Převážná většina letošních mláďat včetně veverek i kuny časem stanici opustí. Je proto třeba, aby měly minimální kontakt s člověkem. Zatím však zvířecí pacienti na svůj návrat čekají na ošetřovně nebo ve výbězích.

KAREL CHLUMEC