Není kde se napást, není kde se ukrýt, chybí případný zdroj vody.

Sláma je za kombajnem většinou ihned drcena a rozmetena na pole. Krátce na to majitelé polí provádí podmítku, která zapraví do půdy slá〜mu a zlikviduje poslední zbyt〜ky možné pastvy pro zvěř.

V tu chvíli musí myslivci začít s intenzivnější péčí především o zajíce či srny.

„Již v srpnu platí stará zásada, že poslední odvezený snop z pole znamená první zr〜no do zásypů. Tedy že po žních je nutno začít s přikrmováním spárkaté přežvýkavé zvě〜ře, protože ta má v tomto období přizpůsobený trávicí sy〜stém pro trávení škrobnatých zrnin,“ vysvětlil Jiří Šilha
z Českomoravské myslivecké jednoty a posteskl si, že při kombajnové sklizni a sběru slámy dochází k velkým škodám na drobné zvěři. Navíc je sklizené pole mnohem přehlednější, a proto mají i predátoři snadnější lov mláďat a drobné zvěře.

„Po sklizni obilovin z polí je vhodné zasít co nejdříve plodiny na takzvané zelené hnojení. Ty mohou vhodně posloužit jako potrava i kryt pro zvěř,“ poznamenal Šilha.

Podle něj nebude mít letošní deštivé počasí na zrno pro zvěř žádný negativní dopad. Věří, že obilní zadiny pro ni bude dostatek.

„Obilí nesmí být vlhké nebo zaplísněné, protože pak ob〜sahuje i nebezpečné mykotoxiny – jedy, které zvěři následně způsobí závažné zdravotní problémy, a to včetně poruch plodnosti,“ upozornil Jiří Šilha s tím, že je tedy nezbytně nutné, aby se podávané krmivo dostatečně kontrolovalo.