Martin Francesco Moravec.

V počátcích bylo podle něj nejspíš nejtěžší to základní - zorganizování akce, koordinace jednotlivých skupin i lidí a zvyšování efektivity jejich úsilí. Právě tohle už má společnost Posázaví, jako organizátor „zmáknuté." Proto se počet účastníků už pohybuje přes tisícovku.

„V počátcích jezdila vlastně jedna skupina kolem řeky čtrnáct dnů v kuse, nyní to zvládneme všechno za víkend, protože máme více skupin," porovnal Martin Moravec. „Kvůli tak velkému počtu dobrovolníků je ale nyní zase trochu těžší zajistit veškerou logistiku a také peníze od sponzorů na všechno, co k akci potřebujeme," dodal Martin.

Připomněl ještě, že akce, i když se odehrává zčásti i na vodě, není nebezpečná ani pro ty, kteří s vodáctvím nemají žádné nebo minimální zkušenosti.

„Na všech úsecích máme certifikované instruktory, já jsem jedním z nich, a všem vysvětlujeme, jak se u řeky i na řece chovat. Snažíme se vyvarovat nějakým problémům, které by mohly nakonec akci poškodit. Ale jezdí sem i lidé s pětiletými dětmi i oni si při dodržování daných pravidel pobyt u vody dobře užívají," vysvětlil Francesco.

„Těm, kteří se ještě nerozhodli pomoci uklízet, bych chtěl vzkázat, ať příště přijdou, protože neuklízíme jen pro sebe, ale vlastně po sobě. A těm, kteří kolem Sázavy žijí, aby jen nenadávali na to, že nepořádek dělají ti druzí a aby si na vycházku k řece vzali igelitovou tašku a těch pár odpadků, které tam najdou, sebrali a odnesli do kontejneru," dodal Martin Moravec.


Jméno pro dceru Klárku jim přinesla Sázava
Bedřich Válek s partnerkou.

Podruhé se na čištění Sázavy vypravil se svou partnerkou Vlašimák Bedřich Válek. Od malička je vodákem, na Sázavu jezdil pravidelně s rodiči a tak mu přišlo normální řece také pomoci. Na vodu nyní vyráží s partou stejně starých kamarádů, které napřesrok pozve na další jarní očistu toku.

„Jezdili jsme na kánoích, teď jsme si koupili raft, proto máme raději v řece více vody. Sjížděli jsme i Blanici a to je řeka, kterou za běžného stavu nelze jet," vyprávěl mladý muž na zahradě krhanické základní školy, kde pro dobrovolníky připravila po domluvě s obcí Krhanice zázemí pořadatelská neziskovka Posázaví. Na Sázavě Bedřich Válek strávil celý víkend. Tentokrát z vody a břehů sbíral jen běžný nepořádek, ale loni se mu podařil zajímavý nález.

„Našel jsem PET lahev se vzkazem. Stálo na něm, že ten, kdo ho nalezne a projede všechny sázavské šlajsny, aniž by se namočil, je šikovný. Podepsaná byla Klárka, podle písma nejspíš nějaká žačka základní školy. Protože byla v té době moje přítelkyně těhotná, dali jsme našemu miminku jméno po pisatelce vzkazu, Klárce," dodal Bedřich Válek.


Do vody zahučela až po ramena
Jolana Štefková.

Neskutečnou a především nepřenositelnou atmosféru plnou kamarádství si už podruhé vychutnala při akci Čistá řeka Sázava původem obyvatelka českého hlavního města a nyní už dlouhé roky Benešačka, Jolana Štefková. Žádné závazky v počtu nalezených pytlů s odpadem si ani tentokrát nedávala, ale s předsevzetím k řece přece jen zamířila.

„Přála jsem si nenamočit se, ale to se mi nepovedlo," přiznala se smíchem. „Už půl hodiny po odstartování akce jsem špatně vystupovala z lodi a do vody jsem zahučela až po ramena," popsala nedobrovolnou koupel v ledové jarní vodě. V mokrých svršcích dlouho nezůstala, při obědové přestávce na Brejlově se převlékla do suchého.

„Bylo naštěstí teplo, takže to žádné velké drama nebylo. Akorát stále trochu čvachtám v botách," přiznala ještě hodinu po skončení páteční porce očisty. Její sobotní část kvůli pracovním povinnostem vynechala, ale v neděli se k dobrovolníkům zase přidala. Jolana se chce zúčastnit i příští Čisté řeky Sázavy a ráda by na ni pozvala i další dobrovolníky a to už na pátek, na zahájení akce. „Tentokrát nás při tom bylo relativně málo, přece jen byl pracovní den a tak si budou lidé, pokud budou chtít pomoci, muset vzít, stejně jako já, dovolenou."


Čistota řek není o podloží, jde o to, co tam kdo odloží
Věra a Jára Kučerovi.

Pomoci ozdravovat Sázavu přijeli na pátý úsek mezi Týncem a Pikovicemi také manželé Věra a Jára Kučerovi z Prahy. K Posázaví mají zvláštní, nanejvýš vřelý vztah. „Poznali jsme se tady jako vodáci," přiznal Jára. K Sázavě proto jezdí už desítky let. Pět let pak také jako ti, kteří se stejně naladěnými lidmi zbavují tok následků počínání nepořádníků. K vodě má ale Věra Kučerová kromě citového i profesní vztah. „Pracuji ve vodáckém magazínu a tam se snažím čištění Sázavy také propagovat a pak se akci věnuji i zpětně," potvrdila dobrovolnice.

Bezpochyby i právě proto stav českých řek, a to nejen Sázavy, je i podle Kučerů stále lepší.

„Naštěstí se to rozmáhá na všech tocích," dodal Jára Kučera a jeho manželka ještě připomněla, že se posázavské akce vlastně s manželem zúčastňovala v přeneseném slova smyslu i dříve, když hlídali vnoučata, aby se jejich dcera a zeť mohli uklízení zúčastnit přímo. Manželé Kučerovi, kteří se čištění Sázavy zúčastnili jen během prvního dne, nalezli také jeden zajímavý předmět.

„Vypadala to jakási kovová krabice, ale co to ve skutečnosti bylo a čemu to sloužilo, nevíme. Dobývali jsme to za pomoci krumpáčů půl hodiny a z přírody se nám to podařilo dostat až za pomoci jednoho brigádníka z Mexika," dodala Věra Kučerová." Museli jsme asi půl metru do hloubky," říkal Jára Kučera.

„Dělali jsme si legraci, že je to nějaká protitanková mina," smál se a jeho žena při té příležitosti zmínila, že závidí Rakušanům a Švýcarům, že mají řeky čisté. „Tamní řeky však mají jiné podloží," snažila se Věra vysvětlovat důvod toho stavu. „Spíš jde o to, co sem kdo odloží," zažertoval rýmem na adresu českých řek její muž Jára.


Sázavu čistili také studenti z Ameriky, Asie a Afriky
Václav Pošmurný.

Dva mladíci z Mexika, jeden z Indie a stejně staré dívky z Filipín, Jižní Koreje a Alžírska. Díky nim měla akce Čistá řeka Sázava i mezinárodní rozměr. Do Posázaví je přivedla dlouhodobá účastníce akce, Jitka Oktábcová z Týnce. Ta zajišťuje pro VŠE a UK Praha výměnné pobyty studenů.

„Napadlo jí, že je vezme na akci a zpestří jim tím pobyt v Čechách. A uklízení kolem řeky se jim skutečně líbilo," potvrdil Václav Pošmurný, ředitel obecně prospěšné společnosti Posázaví, která už deset let očistu vodního toku organizuje.


Vodnímu toku pomáhali i hasiči z Pecerad
Šestičlenný tým SDH Pecerady.

Podruhé se k brigádníkům gruntujícím pátý úsek řeky mezi Týncem a Pikovicemi připojili také členové Sboru dobrovolných hasičů Pecerady. Do Krhanic přijela šestice jejích členů, včetně žačky druhé třídy Edinky Šemíkové. I ona je členkou sboru, proto ji její děda, velitel SDH Roman Hudrlík, nemohl nechat doma. S vnučkou sbírali odpadky na břehu a tak jim nehrozilo, že se cvaknou, jako jejich kolegové, jimž se to „poštěstilo" už krátce po nalodění pod krhanickým mostem. „Věřím, že nás i přes to bude příští rok zase víc a těším se na to už teď," řekl Roman Hudrlík.


Petra přijela vyčistit řeku i svou mysl
Petra z Říčan u Prahy.

Premiéru měla při bohulibé akci v Posázaví Petra z Říčan u Prahy. I ona má k vodě a řekám kladný vztah, protože část svého volna tráví právě v lodi mezi peřejemi.

„Přijela jsem, abych vyčistila řeku, vyčistila si hlavu a třeba i poznala fajn lidi," představila mladá žena motiv své účasti na akci Čistá řeka Sázava. „Zatím je to dobré, není nuda," připustila při krátkém rozhovoru na levém břehu Sázavy pod lešanským Vojenským technickým muzeem. Z Říčan sice přijela sama, i když původní domluva party kamarádů dávala naději na vyšší účast, ale to Petru nezaskočilo ani neodradilo.

„Říkala jsem si, když už jsem se jednou rozhodla, tak pojedu, i když jen sama. Ale věřím, že až poreferuju, že nás příště z Říčan přijde víc," dodala mladá vodačka.