Kliknutím zvětšíteÚvahy na stavbu přivaděče od hlavního řadu želivského vodovodu pro Prahu, jsou už letité. Jenže svazek dříve chystal dílo, s nímž kvůli jeho velikosti některé obce, například Chocerady a Přestavlky, nesouhlasily.
„Bylo to tak třeba i proto, že měl původní přivaděč vést i přes území obce Kozmice, která o to nestála,“ vysvětlil Miroslav Kratochvíl, předseda Svazku obcí Chopos, investor díla.
Ten díky domluvě obcí už brzy získá územní rozhodnutí. Dokument stanoví, kudy vodovod povede.
„Současně s tím připravujeme dokumentaci pro stavební povolení. Tu bychom měli mít už na začátku srpna,“ potvrdil připravenost záměru Miroslav Kratochvíl s tím, že dalším důležitým dokladem bude dokumentace pro provedení stavby. Ta zase pomůže svazku vypsat výběrové řízení na zhotovitele, což by se mělo stát na přelomu září a října.
Na stavbě se finančně podílejí obce Ostředek, Teplýšovice, Čakov, Divišov, Vranov, Chotýšany a Struhařov. Jak moc lidé z Choposu vodu potřebují, dokládá asi nejkřiklavější případ z Ostředka. Právě tam studny zamořuje sůl z dálnice D1, kterou cestáři používají při zimní údržbě.
„Tahle situace trvá od doby, kdy tu dálnice stojí, což je téměř čtyřicet let,“ potvrdila Ludmila Šimáčková, obyvatelka jedné z ostředeckých bytovek.
Obec Ostředek má pět částí, v nichž žije 367 lidí. Její správní území o výměře 1297 ha leží z obou stran podél dálnice v délce téměř devíti kilometrů. Všech pět částí – Bělčice, Mžížovice, Ostředek, Třemošnice a Vráž jsou doslova přilepené na těleso dálnice D1.
„Vodovod v Ostředku vyřeší nejen jejich nekvalitní vodu, ale vlastně i její dlouhodobý nedostatek,“ připomněl předseda Choposu.
Celý systém bude mít klíčové místo, vodojem, nad Teplýšovicemi. Z něj pak životadárná tekutina samotíží steče po drobné úpravě chlorem přímo do domácností.
V některých obcích kvůli tomu vybudují nový rozvod, jiné, třeba Struhařov a Chotýšan a také částečně Čakov, využijí stávajících vodovodů.
První doušky želivské vody začnou lidé z obcí Choposu polykat v roce 2020.
Tak to stanoví také dotační podmínky. Teprve dokumentace pro stavební povolení, ale stanoví přesnější finanční údaje díla.
Studie zatím počítá s částkou 160 milionů korun bez DPH. Dotace by měly pokrýt 63 procent uznatelných výdajů. Ostatní výdaje si zaplatí obce. Ty si na vodovod vezmou také úvěry na 10 až 20 let.
Platit by ale mohli i lidé samotní. K takové situaci by mohlo dojít například ve Vranově. Tam má vodovod procházet přes území soukromých vlastníků, kteří s tím nesouhlasí. Takovou větev proto nyní investor nepostaví. Problém ve Vranově ale spočívá spíš v tom, že krach jednání s vlastníky pozemků přišel až v době, kdy běželo řízení o územním rozhodnutí. Pokud by později přece jen došlo k dohodě, nebude už možné tuto část díla zahrnout mezi dotace a zaplatit ji bude muset obec, nebo ten, kdo bude vodu chtít.
„Věřím, že třeba v budoucnosti k dohodě dojde a tento problém vyřešíme ke spokojenosti nás všech,“ přeje si starosta Vranova Josef Vašák.
Věří v to i Miroslav Kratochvíl. Už proto, že má nový vodovod obsloužit domácnosti se dvěma a půl až třemi tisíci lidmi.
Budou mezi nimi i ti z Teplýšovic. Starosta obce Josef Škvor je rád, že k tomu nakonec dojde.
„Jsme připraveni a věříme, že se to povede. Vodovod je totiž jediné řešení složité situace s pitnou vodou. Myslím, že je to také jedna z posledních šancí, jak se obce mohou dostat k penězům,“ dodal starosta Teplýšovic.
1
98
Čtenář 
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
