Test vytrvalosti, nezřídka i odvahy a obětování vlastního pohodlí i peněz. Tak by se dal v krátkosti popsat stav, kterým procházejí lidé, jež už deset let zachraňují kostel sv. Filipa a Jakuba na Chvojně.
Vytrvalost jim rozhodně nechybí. Jinak by se už celou dekádu nesnažili. Stejnou měrou dávají do svého úsilí i odvahu. Mnohokrát se postavili čelem osudu, přírodě ale i lidem, kteří měli pomoci, leč opak byl pravdou. O penězích, které vytáhli z kapsy nebo rozpočtů vlastních rodin ani nemluvě. Ani bez této oběti by kostel nebyl tam kde je. Na svém místě sice ano, ale dál by v něm pálili ohně satanisté. I taková je totiž pohnutá historie pozoruhodného místa.
„Vede sem chodba, nyní plná metanu, kterou může projet vůz s dvojspřežím,“ hlásal v pátek odpoledne, před zcela zaplněnou kostelní lodí Václav Potůček z Benešova, hejtman Zemské stavovské rodové unie. On a jeho stejně naladění spolupracovníci připravili na ten den další z řady koncertů s dobrovolným vstupným. I díky vybraným penězům se stavba „dostává do formy.“ Pomalu a těžce. Když už to vypadá, že zachránci dokáží opravit další část objektu, zasáhne vyšší vůle. Jako nedávno. Orkán poničil nově opravenou střechu.
„Musí to opravit pokrývač,“ hleděl Potůček zasněně vzhůru na pálenou krytinu pocuchanou větrem. Jeho kolegové mezitím, bylo to zhruba před dvěma týdny, vyčistili od náletových dřevin okolí chvojenského hřbitova. To aby lidé, kteří přišli na páteční koncertní zážitek, mohli projít až na stanoviště lukostřelců. Byla to další z atrakcí, kromě šermu souboru, přednášky či prodeje keramiky, která měla za úkol zpopularizovat dění kolem památky. V tom členům rodové unie pomohly i děti z bystřické ZŠ sdružení v pěveckém souboru středověké hudby a tance Gotika 07. Právě jim lidé v pátek v kostele tleskali za to, jak dokonale do prostředí jejich výstup zapadl. A nebyl to zážitek poslední. Další už rodová unie chystá.