Základní monitoring zdravotního stavu volně žijících zvláště vnímavých druhů ptáků a pomoc při realizaci opatření, které navrhne veterinární správa v případě výskytu ptačí chřipky. To jsou nové povinnosti myslivců, na nichž se dohodli zástupci Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) a Státní veterinární správy (SVS ČR) již před měsícem.
 K málokterým uším členů okresních mysliveckých sdružení se však tato zpráva donesla.
Podle mluvčího ČMMJ Jiřího Šilhy už myslivci přistoupili k realizaci dohody o spolupráci z 6. června, kdy se zavázali, že v případě potvrzení aviární influenzy budou nápomocni při plnění úkolů stanovených mimořádnými veterinárními opatřeními, například sběru uhynulých ptáků, pomoc při soupisu zvířat nebo utrácení v ochranných pásmech a pásmech dozoru, v případě potřeby i v dalších pásmech s omezením.
„O ničem podobném mě nikdo neinformoval. Vůbec o tom nevím,“ kroutili hlavou dotázaní myslivci na Benešovsku. Ke spolupráci s veterináři se nevyjádřil ani předseda našeho okresního mysliveckého sdružení Jan Staněk. „Nemohu se k tomu vyjádřit,“ konstatoval pouze.O monitoringu volně žijících ptáků se Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) dohodla se Státní veterinární správou (SVS) už před něsícem. Mnoho řadových členů o nějakém závazku neví.
„Myslivci jsou upozorněni formou dopisu. Dostali kopie smlouvy o spolupráci s veterinární správou a ta se ještě na každé myslivecké sdružení obrací. Mohou ale lokálně vzniknout informační zpoždění,“ uvedl mluvčí ČMMJ Jiří Šilha.
Ne všichni myslivci jsou ale dohodou nadšeni. Někteří z nich berou monitoring jako povinnost navíc. Kromě toho zazněl také názor, že ne všichni členové jednotlivých sdružení dokáží rozeznat zdravotní stav ptáků.
„Myslím si, že každý myslivec si musí postěžovat do svých vlastních řad, ale kdybychom to měli porovnat s obecným vzorkem populace, myslivec tomu rozumí vždy o třídu lépe než ostatní,“ oponoval mluvčí ČMMJ. Díky tomu, že se denně pohybují v terénu, jak dále uvedl, mohou zprávu o úhynu velmi rychle přenést k veterinární správě.
To se osvědčilo i v minulých obdobích. Zejména při krocích při likvidaci vztekliny, realizaci opatřeních proti klasickému moru prasat a výskytu trichinelózy.
Pokud však jednotlivci nebudou podle dohody spolupracovat, nehrozí jim za to žádné sankce.
„Může se vyskytnout, že se toho někdo nebude chtít zúčastnit, ale pořád mají ta sdružení dostatečně širokou základnu, aby tu povinnost vůči veterinární správě zajistili. Nemůžeme to jednotlivým členům nebo sdružením nakázat, nebo je dokonce penalizovat. Organizujeme totiž pouze činnost,“ dodal Jiří Šilha.
Krajský ředitel veterinární správy Zdeněk Císař potvrdil, že při setkáních s členy mysliveckých sdružení v regionu o monitorování volně žijícího ptactva opakovaně informují.