„Včely nemohou do dvanácti stupňů prakticky vůbec létat," upřesnil včelař. Ten odhaduje, že první med nebude v nejbližších dnech stáčet. Ani ve Včelařství Tupadly ještě medová sezona nezačala. Před třemi roky v této době již stáčeli první med, letos to bude ale jinak. S první várkou nepočítají ani v nejbližších dvou týdnech. Stejně to má i Olga Kaucká z Hořan u Miskovic. „Medu bude méně, než v letech předchozích," míní včelařka.

LONI UŽ V KVĚTNU

Ani na Benešovsku se včelaři zatím medem nemohou pochlubit. „Med jsem minulý rok stáčel již na začátku května, nyní ale musím práce pozdržet," řekl Antonín Zrno z Louňovic pod Blaníkem. Podle něj záleží na každém včelaři, jak o své včelstvo pečuje. Jelikož je jeden z předsedajících včelařů v místním svazu, radil již na začátku jara svým kolegům, aby včely zatím krmili uměle. Bez náhražek potravy je totiž jasné, že včely hladoví a med tím pádem nemohou produkovat.

Chladné počasí zřejmě povede k tomu, že někteří včelaři budou muset v letošním roce med zdražovat. Včelař Josef Bureš z Miškovic dokonce odhadl, že med letos podraží asi o deset korun na kilogram.
Se zdražením medu počítá i Hana Cháberová z Bylan. Jako důvod uvádí vliv dosavadního počasí. Včely musí dokrmovat a snůška je omezená. „Lze předpokládat menší výnosy medu a tím dojde k navýšení ceny," shrnula Cháberová.

OBAVY Z NEMOCI

Včelaři mohou nedostatek medu spojovat i s nemocemi, které včely postihují. Problémy, které přináší například dopad nosematózy, včelaře v regionu naštěstí netrápí. Včely nehynou.

Loni se včelaři báli včelího moru. Brojili proti němu především preventivními akcemi, které jsou proti různým včelím nemocem. Samozřejmostí je ale také odebírání vzorků na výskyt varroázy. Právě ta ale je podle Hany Cháberové stále aktuální. Prevencí varroázy je aplikace kyseliny mravenčí. „V oblastech s výskytem včelího moru je nutné vyšetření vzorků a průběžný monitoring zdravotního stavu včelstva," vysvětlila včelařka.

Život včel veřejnosti přibližují netradiční muzea

Střední Čechy Včely a včelařství není již jen koníček pro úzký okruh lidí, který je spojený s prodejem medu a dalších produktů. Milovníci včel se snaží svůj svět přiblížit veřejnosti i jinak. Prezentují se tak ve vlastních muzeích či na výstavách. Jen na Benešovsku mohou lidé navštívit dvě včelařská muzea. V okolním regionu pak své umění mohou předvést na výstavách v Lysé nad Labem či na zámku Kačina.

Včelařské muzeum v Louňovicích pod Blaníkem, které sídlí v rodinném domě pod zámkem, vítá návštěvníky již několik let. V minulém roce dokonce zdejší včelaři dostali ocenění za spolupráci s obcí v soutěži Vesnice roku. V expozici jsou předměty používané k chovu včel. Mezi vzácné exponáty patří figurální úl z 18. století či mladší úl z 19. století. Největším lákadlem ale zůstává živý včelí úl, v kterém skutečně žijí včely i se svou královnou. Díky sklu mohou zájemci pozorovat dění přímo vně úlu.

Dalším muzeem je Včelí svět v Hulicích, který je otevřený od července 2012. V budově bývalé školy je zpřístupněná unikátní expozice, která představuje hravým způsobem život včelstva. Záměrně vynechává typické muzejnické artefakty, o to víc se soustředí na současné technologie. Lidé se mohou projít velkým včelím úlem s obřími plástvemi, na dotykových monitorech si prohlédnout anatomii včely, zahrát si kvíz ze života včel anebo si pustit zvuky úlu. V sobotu 20. května se mohou do Hulic přijet podívat lidé na Medovou noc ve Včelím světě, kdy se zájemci nejen pokochají výstavami, ale i ochutnají medové pochutiny.

Hojně navštěvované jsou v regionu i tématické výstavy. Od 24. do 27 května mohou zájemci o včelařství navštívit výstavu Natura Viva v Lysé nad Labem na Nymbursku. Na návštěvníky čeká několik přednášek o včelích produktech, vosku nebo problémem světového včelařství.

Na zámku Kačina ve Svatém Mikuláši je pak k vidění výstava s názvem Království včel. Ta představuje jednotlivé varianty obydlí tohoto pracovitého hmyzu. Návštěvníci mají možnost odhalit rozmanitost a tajemství včelích úlů a zjistit, jak se včelám bydlí na zámku. Některé roje obývají krásně vyřezávané a zdobené historické včelí úly, jiné bydlí spíš v šedivých panelácích. Stejně jako ve světě lidí, najdeme i mezi včelími úly malé popelky připomínající prosté chaloupky. „Další úly je možné srovnávat i s takovými klenoty architektury, jakým je náš zámek Kačina," říká s trochou nadsázky ředitel zámku Pavel Douša a poukazuje na další zajímavý exponát, prosklený funkční úl, díky kterému mohou návštěvníci nahlédnout včelám téměř „do kuchyně".