Dominanta obce ležící na Voticku, kostel sv. Havla, by se v nejbližších letech opět mohla po mnoha desetiletí představit v celé své kráse a její prostory denně zpřístupněny veřejnosti. Takový je záměr farnosti Votice, Arcibiskupství pražského, Národního památkového ústavu a obce Ratměřice.
„V těchto dnech se zpracovává žádost o poskytnutí finančních prostředků z evropských peněz z Programu rozvoje venkova a ochrany kulturního dědictví, který bude vyhlášen v letošním říjnu. Technická dokumentace je na světě, tudíž bychom rádi tento termín stihli a žádost podali,“ uvedl ratměřický starosta Viktor Liška.
Projekt celkové rekonstrukce ratměřického kostela se připravuje od dubna letošního roku. Výsledky prvních měření a průzkumů jsou překvapivé. Na základě dendrochronologického výzkumu se zjistila zajímavá věc. Krov nad presbytářem kostela byl zhotoven z jedlového dřeva káceného na přelomu let 1406 a 1407. „Zcela jistě na Benešovsku rarita. Také restaurátorský průzkum odhalil v presbytáři cenné gotické malby,“ říká starosta.
Zajímavý projekt má dvě roviny, jednak stavební, neboť kostel má v havarijním stavu střechu, která je neustále poopravována, avšak v současnosti je potřeba totální rekonstrukce krytiny a jednak duchovní. „Druhý popud vyšel od pana faráře Böhma, aby kostel byl denně přístupný veřejnosti s tím, že na historicky cenné části, které by lákaly nenechavce, dohlížel alarm,“ říká Liška.
Rekonstrukce kostela je omezena finanční částkou ve výši dvou milionů, spoluúčast farnosti Votice s obcí Ratměřice je desetiprocentní.
„Peníze zcela určitě na vše stačit nebudou. První fáze proto předpokládá rekonstrukci střechy, krovu, kde je narušená zvonová stolice, nové vnější omítky, vyřešení dešťové vody a vnitřní omítky do výše půldruhého metru, které jsou v nejhorším stavu. V následující druhé fázi chceme dokončit vnitřní omítky, obnovit presbytáře a zrekonstruovat varhany,“ dodal ratměřický starosta.
Podle něho sice návštěvnost při mších není velká, ale jsou události, jako pouť, Velikonoce, vánoční zpěvy, také pohřby a stále častěji svatby, kdy se kostel zaplní.
„Lidé vnímají duchovní prostor a rozměr života, proto jim chceme umožnit sem vejít a nerušeně zde strávit chvilku. Zároveň tím přilákáme turisty a oživíme prostor, který neodmyslitelně patří k začátku fungování vesnice,“ zdůvodnil Liška záměr zpřístupnění kostela.