Ještě před přednáškou a soutěží vám však s cestovatelem Benešovský deník přinesl online rozhovor. Na co jste se ptali? Na přetřes přišla minulost Leoše Šimánka, jeho plány, ale i to, jak časté cesty toleruje manželka!

DOTAZ: Chci se zeptat, zda je nějaký kout na světě, kam se toužíte dostat, ale ještě se vám to nepodařilo.

Ještě nikdy jsem nebyl s celou rodinou v Patagonii. Sám kdysi před lety ano, ale do tohoto větrného kouta světa jsem se zamiloval, proto bych tam chtěl vyrazit i s manželkou, synem a dcerou. Půjčili bychom si koně a vyrazili z Argentiny do Chile. Od ledovce Perito Moreno do národního parku Torres del Paine. To je právě ten, který před několika lety podpálil jeden náš krajan.

DOTAZ: Po tolika cestách po světě, co Vám říká slovo domov ?

Domovy mám dva, jeden v kanadských horách Mackenzie, druhý v Čechách, v Jestřebích horách. Těžko říci, kde jsem raději. V Kanadě vidím na jezero, v Čechách na Krkonoše.

DOTAZ: Jste cestovatel, tedy v České republice příliš času netrávíte. Ale, kdo je podle vašeho názoru vhodný a možná i jediný kandidát na prezidenta ČR?

O politiku se nezajímám.

Leoš Šimánek na Novém Zélandu.

Cestovatel Leoš Šimánek s dcerou na Novém Zélandu. Foto: archiv

DOTAZ: Půjdou vaše děti ve vašich šlé10pějích cestovatele nebo se vydají zcela jiným směrem?

Zatím cestujeme stále společně. Zda se rozhodnou někdy cestovat na vlastní pěst, nevím.

DOTAZ: Na internetu představujete osmnáct knih v nichž popisujete místa, která jste procestoval. Ale žádná není o České republice. Proč?

Od mládí rád poznávám krásné kouty naší země, ale zatím jsem o ní nic nenapsal. Po České republice totiž cestuji bez fotoaparátu a dojmy si ukládám pouze do své paměti. Mé knihy jsou známé právě tím, že v nich je spousta fotografií. A bez nich by knížka o Česku nebyla to pravé ořechové.

DOTAZ: Pane Šimánku, jaké je vaše původní povolání? A věnoval jste se mu předtím, než jste se stal cestovatelem?

Mé původní povolání nemá s cestováním nic společného. Jsem stavební inženýr. V německém Pasově, kam jsem po roce 1968 emigroval, jsem pracoval jako architekt. Řemeslo jsem však pověsil v roce 1974 na hřebík, vyrazil do Kanady a později až na Afriku, do celého světa.

DOTAZ: Občas se podepisujete jako Leoš Lev Šimánek. Má to nějakou příčinu? Říká vám tak manželka nebo jste holýma rukama skolil na svých cestách lva?

Maminka těsně před tím, než jsem se narodil, četla knihu od Lva Nikolajeviče Tolstého. Nenapadlo jí pak nic "chytřejšího", než mi dát jméno po něm. Nikdy mi ale nikdo neřekl Lve nebo Lvíčku. Každý mne oslovoval podle mého táty, Leoši.

DOTAZ: Pane Šimánku, máte k Benešovu nějaký jiný, než pracovní vztah?

Když mi bylo deset let, s tátou, učitelem, jsme o prázdninách vyrazili z mé rodné Chocně napříč republikou na Benešovsko, do Konopiště. Myslím, že to byl na tak malého kluka dobrý výkon, protože kolo nemělo přehazovačku a vyrobili ho před druhou světovou válkou. Tenkrát se moc necestovalo a na tehdejší výlet, kdy jsme spali ve stanu, dodnes velice rád vzpomínám.

DOTAZ: Na konci listopadu budete mít v benešovském divadle přednášku o Novém Zélandu. Dokázal byste jedním slovem NZ popsat?

Jedním slovem to nejde. Je to země plná superlativů. A právě proto jsem svou poslední diashow pojmenoval Nový Zéland, zimní putování po ostrovech přírodních superlativů.

DOTAZ: Vím, že každá sranda něco stojí. Předpokládám, že jste si publikační prací vydělal nejen na své cesty, ale také na to, abyste prožil klidné stáří. Kde byste ho chtěl prožít? Doma, vy východních Čechách, nebo raději sám, na kanadském severu. v Čechách máte veškeré pohodlí a zázemí včetně lékařského, v Kanadě zase na vás nedolehnou starosti všedního dne jako je aféra metyl, rozkradené miliardy nebo úplatky politiků…

Nejraději bych celému současnému dění utekl do mého srubu v Kanadě. Jenže na stará kolena se s tím musím bohužel smířit. Proto zůstanu natrvalo doma ve Rtyni, v Jestřebích horách. Do Kanady si čas od času přesto vyrazím, ale raději jen v létě.

DOTAZ: Jste v uvozovkách přírodní muž. Nedělá vám dlouhodobější pobyt mezi lidmi problémy? Myslím tím, jestli vám nevadí přlidněná města, smog a bohužel i často falešnost a zloba některých lidí.

Právě proto, co jmenujete, nežijeme v nějakém velkém městě, ale na polosamotě v Jestřebích horách. Máme milé sousedy, v okolí krásnou přírodu, nedaleko Adršpašské a Teplické skály a zaručeně čistý vzduch.

DOTAZ: Leoši, jak vás to vůbec napadlo, vyrážet takhle daleko? Vždyť všude dobře, doma nejlíp! Nebo ne?

Kdo žil v minulém režimu mojí touhu po poznávání světa určitě chápe. Kanada byla mým klukovským snem v době, kdy jsem četl romány Jacka Londona a nemohl dál, než k Baltu nebo Balatonu.

DOTAZ: Dobrý den. Procestoval jste hezkou řádku zemí. Člověk by vám mohl závidět. Kde se vám líbilo zatím nejvíc?

Nejvíc se mi líbí v Kanadě, u jezera v horách Mackenzie. Tam při nejbližší příležitosti znovu vyrazíme.

DOTAZ: Co na ty vaše cesty vaše žena? Po mně chtít muž takový dobrodružství, tak nevím nevím!

Mám to velice jednoduché a se ženou v tom máme úplně jasno. U oltáře jsem musel slíbit Lence, že jí při cestách nebudu nikdy nechávat se synem Jakubem, kterého jsem vyženil, samotnou doma. No, a od té doby cestujeme jen spolu, celá rodina.

Cestovatel Leoš Šimánek s manželkou Lenkou

Cestovatel Leoš Šimánek se svou manželkou Lenkou. Foto: Deník/Zdeněk Kellner

DOTAZ: Dobrý den, velice mě zajímá Nový Zéland a časem bych se tam ráda podívala. Jaké zážitky jste si z tohoto nádherného zákoutí světa přivezl?

Úžasných zážitků mám opravdu nepřeberné množství. Na konci mé knihy o Novém Zélandu si můžete přečíst: "…a všichni doufáme, že se sem zase někdy vrátíme!"

DOTAZ: Nebál jste se, že se vám na nějaké expedici něco stane, a v okolí nebude nikdo, kdo by vám pomohl??

V některých situacích jsem se opravdu hodně bál. Kvůli záludnosti přírody se nám několikrát riziko přehouplo až na maximum. Na Aljašce dokonce vícekrát. Jednou nás napadl medvěd grizzly, u ledovcového zlomu nás málem rozmačkaly ledové kry. Na Novém Zélandu pod nejvyšší horou Mount Cook - Aoraki jsme se dostali do nečekané sněhové bouře, z níž jsme vyvázli jen s velkým štěstím. Dokonce i na Havaji nás překvapily při plavbě na kajacích podél pobřeží velké vlny vzniklé zemětřesením. Pro naše děti to ale byla vítaná dobrodružství, na rozdíl od mé ženy.

DOTAZ: Kolik Vám je, pane Šimánku? Jste fešák!

Můj věk se mi moc přiznávat nechce. Narodil jsem se rok po válce. Škoda, že si vaši lichotku nepřečetla moje manželka.

DOTAZ: Dobrý den, ráda bych se zeptala kam směřjí vaše kroky nyní? Kam se chystáte?

V lednu a únoru vyrážíme do Indického oceánu na ostrov Réunion na nejaktivnější sopku na Zemi.

DOTAZ: Jakou máte fotografickou techniku?

Naučil jsem se fotit na film a analogu proto zůstávám věrný, Mí diváci žasnou, co se dá s diapozitivy všechno udělat. Se sedmi projektory na širokoúhlé plátno předvádím dokonalou barevnou podívanou. Zažít to můžete na mých představeních, kde odpovím i na otázky, na které se dnes z časových důvodů nedostalo. Nejbližší diashow se konají v jižních a středních Čechách a v Praze. Přesné termíny a místa najdete na mém webu www.leossimanek.cz

Redakce i její host vám děkuje za Vaše otázky!