„Ikony jsou jako okno. Pokud se z něj díváme do krajiny, slouží okno jako nástroj, a vnímáme jen krajinu. Stejné je to i s ikonami. Nevnímáme je jako předmět úcty,předmětem úcty je zobrazený světec. Ikony jsou vlastně taková okna do nebe,“ vysvětlil význam a pokračoval výkladem postupu samotné tvorby ikony.

„Prostor dřeva se rozdělí do tvaru kříže a napíše se požehnání pro každého, kdo bude před tou ikonou stát. Jako první vrstva se nanáší zlato, které v ikonografii není považováno za barvu, ale je podle ní původu nebeského,“ dodal.

Pomyslné rozloučení s první polovinou letních prázdnin v Sázavě.
Márdi rozezpíval děti v Sázavě

Nanesením zlata se oddělí nebe od země. Potom se již nanáší jednotlivé barevné vrstvy žloutkové tempery obarvené různými pigmenty, hlinkami a podobně. Nesmí chybět zemina z Jeruzaléma, která se vkládá již do podkladu ikony. Vrstvy se nanáší od nejtmavších k nejsvětlejším. I to má svůj význam. Člověk se postupně dostává od temnot, ke světlu.

To je jen střípek informaci, které vždy rád předá Martin Damian na konci kurzu, kdy se koná beseda pro veřejnost a jsou k prohlédnutí i samotné ikony.

Návštěvníky Týneckého střepu trápily tentokrát přeháňky.
OBRAZEM: Týnecký střep pobavil stovky návštěvníků hradu