Jedna z největších investičních položek měla zajistit zateplení objektu, opravu únikového schodiště, rozvodů tepla a výměnu nefunkční vzduchotechniky za novou a také rekonstrukci celé kotelny.

Těmto pracím předcházel také tepelný audit, tedy posouzení toho, kde všude teplo z objektu uniká a jaké kroky jsou potřeba k nápravě tohoto neutěšeného stavu udělat. A pak také, jaká zařízení, respektive s jakým výkonem, je pro efektivní vytápění potřeba do kulturního domu nainstalovat.

Práce se zpožděním

Jenže plánované práce se nezačaly realizovat tak, jak investor chtěl. Na konci třetího měsíce letošního roku to potvrdil starosta Benešova Petr Hostek. „Není hotový detailní projekt,“ vysvětloval, proč se zatím nezačalo se zamýšlenými pracemi.

Ty se nakonec přece jen rozeběhly, ale proinvestovat se městu plánovaných 32 milionů nepodařilo. Potvrdila to nyní vedoucí Odboru rozvoje města a správy majetku Městského úřadu Benešov Helena Kaňková.

Investovalo se méně

„Proinvestováno bylo zhruba osmnáct milionů korun,“ uvedla s tím, že naplánované záležitosti jsou nyní buď dokončené, nebo ve fázi projektování a přípravy na realizaci.

Helena Kaňková ještě upřesnila: „Začalo se pracovat téměř na všech naplánovaných věcech. Odhadla bych, že je zasmluvněno asi devadesát procent plánovaných záležitostí,“ sdělila.

Dokončena byla rekonstrukce kotelny s výměnou kotle a rozvodů tepla. Nové radiátory by měly tuhle část záměru doplnit ještě letos.

Schodiště ve fázi projektu

Ve fázi projektování je nyní oprava únikového schodiště, výměna zářivkových světel za úspornější diody LED, ale také jedné ze stěžejních záležitostí, od níž se odvíjí spokojenost návštěvníků velkého sálu vzduchotechnika. Objekt také zatím stále čeká na celkové zateplení. „V říjnu byl už vysoutěžený projekt a budeme soutěžit zhotovitele,“ řekla Helena Kaňková.

Na záludnost téhle fáze rekonstrukce Kulturního domu Karlov ale před časem upozornil projektant Jaroslav Hlavnička. „Jakékoliv úpravy kabátu budovy i jejího vnitřku by měl odsouhlasit autor projektu, jímž je architekt Petr Štefek. Objekt je sice majetkem města, ale projektant na něj má autorské právo. Je to jeho duševní vlastnictví,“ připomněl.

Podle Petra Hostka ale schvalování autora projektu benešovského kulturního domu nemělo být potřeba, neboť se má jednat pouze o částečnou rekonstrukci pláště a přímo do něj se zasahovat nemá.

Jak ale nyní vysvětlila Helena Kaňková, tuhle záležitost řeší projektant rekonstrukce.

Souhlas autora je třeba

„Je v kontaktu s autorem kulturního domu. Když se bude oprava pláště realizovat, musí ho odsouhlasit autor. Je to stejné, jako když jsme a vyměňovali na radnici okna. Museli jsme si to nechat schválit od projektanta Josefa Pleskota, který je autorem přestavby benešovské radnice,“ dodala vedoucí odboru.

Už rekonstruovaná plynová kotelna je jiná, než investor původně zamýšlel. Vytápění objektu měla podle záměru zajišťovat Městská tepelná zařízení. Jenže to by podle Heleny Kaňkové vyžadovalo zvýšené náklady.

„Museli bychom postavit přetlakovou stanici v prostoru židovského hřbitova pod kulturním domem a to by bylo ekonomicky nevýhodné. Proto jsme od takového řešení ustoupili,“ dodala.

Kotelna v KD Karlov je přesto dimenzovaná tak, že může a bude vytápět kromě samotného kulturního domu i radnici a později, po rekonstrukci sítí v ulici Na Karlově a pokládce plynovodu, také tamní základní školu, objekt čp. 77, čili Atas, a také dům na rohu Masarykova náměstí s prodejnou Haager v přízemí.