SS-Hofy byly hospodářské dvory, které okupační správa zřídila v prostoru cvičiště SS Böhmen. To bylo současně největším takovým prostorem v Evropě. Němci jeho vznik plánovali už v roce 1939, ale fakticky vznikalo během celkem pěti etap. Jeho základem bylo vystěhování tamních obyvatel.
„Cvičiště začalo vznikat až v polovině druhé světové války v důsledku událostí na východní frontě,“ uvedl Tomáš Zouzal s tím, že říšský protektor Protektorátu Čechy a Morava Konstantin von Neurath ani jeho nástupce Reinhard Heydrich vzniku cvičiště nepřáli. Naopak Karl Hermann Frank, státní tajemník Úřadu říšského protektora, byl pro.
play_fill
Se vznikem cvičiště nacisté museli vyřešit problém, jak neztratit zemědělskou půdu potřebnou pro zásobování cvičících vojáků. „Frank a Heydrich si proto nechali vypracovat posudky, z nichž vyplynulo, že by bylo nejlepší nechat alespoň do vystěhování pracovat zemědělce, kteří tam dosud hospodařili,“ sdělil historik.
Ani Němci se ale nevyhnuli pokusu slučování drobných zemědělských podniků do větších a efektivnější hospodařících celků. Jejich základem se staly velkostatky. „Takových SS-Hofů bylo na území cvičiště v první etapě celkem sedm, například i v Lešanech, na Hradištku nebo Jablonné nad Vltavou, tedy v místech, kde stály zámky a kde vrchnost dříve založila panské dvory,“ sdělil Zouzal s tím, že tehdy se jim ještě neříkalo SS-Hof ale SS-Gut.
Slučování zemědělských hospodářství do větších celků se po válce opakovalo při kolektivizaci venkova. Ale ani Němcům se tento záměr nepodařilo dotáhnout do zdárného konce. Pozoruhodné je, že zemědělci, kteří v prostoru cvičiště pracovali pro okupační správu, takovým procesem prošli hned dvakrát včetně odebírání půdy a dobytka.
