K výstavbě cyklostezky, kterou má na jihu Benešovska v režii Mikroregion Voticko, využívá tento dobrovolný svazek obcí někdejší železniční trať z Benešova do Tábora. V tomto úseku po Dráze císaře Františka Josefa začaly vlaky jezdit už v roce 1871. Trasa byla plná zákrut a vedla pouze po jedné koleji. Teprve před rokem ji nahradil dvoukolejný IV. tranzitní železniční koridor.

Opuštěné úseky dráhy jsou tak ideální pro nové využití – cyklostezku. Ta v současné době vzniká mezi votickým nádražím na dolním Beztahově a olbramovickou částí Veselka. Dalším úsekem pak má být ten od Olbramovic do Bystřice. Ta sice není členem Mikroregionu Voticko, ale do projektu výstavby cyklostezky se také přidala.

Starosti s původní trasou

Zatímco mezi Voticemi a Olbramovicemi se už staví a dílo má začít cyklistům a jezdcům na in-linech sloužit na počátku letošních velkých prázdnin, v Bystřici se záměr poněkud zadrhl. Od Olbramovic až k Opřetickému rybníku je přitom trasa bezproblémová. Potíže však nastaly s původně navrženou trasou. Projekt z roku 2016 totiž počítal s tím, že cyklisté do centra Bystřice přijedou ulicí K Zájezdku. Jenže právě zájezdek, správně zájezek, tedy prostor za jezem určený pro jímání vody pro mlýn, nevydržel už o tři roky dříve nápor vody z mohutných dešťů.

close Studie proveditelnosti cyklostezky z Votic do Sudoměřic. Foto: DSO Mikroregion Voticko info Zdroj: Deník/Zdeněk Kellner zoom_in Studie proveditelnosti cyklostezky z Votic do Sudoměřic. Foto: DSO Mikroregion Voticko

Bystřický starosta Michal Hodík připomněl, že při zahájení prací na revitalizaci náhonu do bývalého mlýna město začalo řešit i problematiku cyklostezky. „Ulice K Zájezdku je obousměrná, má tedy šíři šest metrů. K tomu dvakrát metr a půl cyklostezky a chodník další metr a půl. Komunikace by proto musela být široká 10,5 metrů, což tam v žádném případě nemáme,“ shrnul.

Rok a půl pak bystřická radnice hledala jiné řešení vedení cyklostezky. Podařilo se to až napodruhé, protože první variantu neschválil Orgán ochrany životního prostředí Benešov. Směnu obecního pozemku za soukromý, ale ještě musí posvětit zastupitelstvo. Po vypořádání majetkoprávních vztahů pak už zbývá „maličkost“: přeprojektovat původní záměr, dokončit projektovou dokumentaci a požádat o dotační podporu. „Rádi bychom začali stavět co nejdříve, ale nejprve se musí uskutečnit zmiňované kroky,“ upozornil Hodík.

close Část cyklostezky ze Sudoměřic do Benešova povede také pod hrází bystřického Splavského rybníka. info Zdroj: Deník/Zdeněk Kellner zoom_in Část cyklostezky ze Sudoměřic do Benešova povede také pod hrází bystřického Splavského rybníka.

Jakmile cyklostezka dorazí až na bystřické Ješutovo náměstí, bude pokračovat jako cyklotrasa ulicí Dr. E. Beneše. U křižovatky na Semovice a Nesvačily se trasa rozdvojí. Jedna větev přivede cyklisty přes Semovice a Jarkovice do Konopiště. Druhá cyklisty zavede pod hráz Splavského rybníka a podél ní až k výtoku vody ze Splavského rybníka do rybníka Semovického. Stoku překová lávka a jezdci na kolech pak zamíří přes Mokrou Lhotu a Mariánovice do Benešova k nádraží, případně dál, do Prahy.

Problémy s přípravou cyklostezky ze Sudoměřic do Benešova ale neřeší pouze v Bystřici. Mají je ti na druhém konci trasy. Viktor Liška, předseda Dobrovolného svazku obcí Mikroregion Voticko, sdělil, že je třeba hledat novou variantu trasy v katastru jihočeské obce Nemyšl. „V námi navrhované trase jsou pozemky, které Správa železnic bude na základě předchozích dohod předávat soukromému majiteli. Ten s výstavbou cyklostezky nesouhlasí,“ vysvětlil.