Druhá plastika se vypařila stejně nepozorovaně a nečekaně jako ta první. Naštěstí za jejím zmizením stál starosta Benešova Jaroslav Hlavnička. Ten vzácný artefakt nařídil sejmout a uskladnit na bezpečném místě radnice.

Už napřesrok, tedy po zmiňovaných třech letech, by plastiky měly být znovu na původním místě.

„Chtěli bychom, aby už při připomínce květnových událostí byl pomník znovu s oběma plastikami," přeje si starosta Jaroslav Hlavnička.

Ukradená plastika se dosud nenašla. Proto ji nahradí jiná, nové. Naštěstí se podařilo nalézt zmenšený model původního díla sochaře Aloise Bučánka a podle něj nechává nyní město vyrobit další kus.

„Uvažovali jsme i o vyvedení plastiky z plastu, ale nakonec jsme se přece jen přiklonili k bronzu," uvedl Hlavnička s tím, že umělecký předmět bude ale nově mnohem pečlivěji zakotven v pískovcovém podkladu a měl by proto odolat zlodějským nájezdům.

Ale rekonstrukci potřebuje celý zmiňovaný pomník. Benešov už na práce má rozpočet a jeho restaurování přijde na 1,8 milionu korun, včetně výroby zmiňované plastiky.

Pískovcové bloky od doby jejich usazení v parku u gymnázia nejen pokryl lišejník, ale především je nadzvedly na nevhodném místě rostoucí stromy. Náklady opravy nebude hradit Benešov sám, pomoci by mu v tom měla dotace Středočeského kraje.

PAMÁTNÍK obětem první a druhé světové války vyzdobený bronzovou plastikou akademického sochaře Aloise Bučánka se dočká obnovy. Plastika vyrobená pro Československou obec legionářskou v Benešově byla původně umístěna na boční stěně Masarykových škol, nyní ZŠ Jiráskova. Za protektorátu v roce 1940, nařídila německá správa odstranění desky. Zásluhou několika jedinců byla tato pamětní deska včetně prstí z bojišť zachráněna. Byla zakopána v zemi u Fulínů, aby se pak 5. května 1946 vrátila na své původní místo. Za přispění města, státních orgánů a občanských sdružení byl ustaven zvláštní výbor pro vybudování Památníku padlým z 1. a 2. světové války. Akademický architekt Karel Scharf vypracoval plán na parkovou úpravu před gymnáziem a bylo rozhodnuto pojmout do této úpravy i legionářskou desku z Masarykových škol. Proto byla legionářská deska s budovy školy sejmuta a její plastická úprava byla vzata pro vybudování pamětní desky i obětem druhé světové války. Tuto desku zhotovil akademický sochař profesor Břetislav Benda. Jako základů pro obě pamětní desky (legionářskou i druhého odboje) bylo použito pískovcových kvádrů z Hořic, z nichž je zpracován i původní pomník od Břetislava Bendy.                                                                                                              S přispěním Lubomíra Marounka