Na Benešovsku jste vy, čtenáři Deníku přihlásili do soutěže dvaadvacet pejsků nejrůznějších ras a velikostí, aby mohli příznivci čtyřnohých miláčků několik týdnů hlasovat jak prostřednictvím novinových kuponů, tak na webových stránkách Benešovského deníku. Díky nim skončil Eddie, jehož chovatelkou je Markéta Nováková, na krásném třetím místě.

Eddie vypadá jako čistokrevný labrador, ale vy říkáte, že to není pravda. Co je to tedy za rasu?
To máte pravdu. Když byl Eddie ještě štěně, nikdo nám nechtěl věřit, že je to kříženec. Maminka je německý ovčák, tatínek ohař.

Kolik mu je let?
Třetího března oslavil páté narozeniny.

Eddie ale není jediné zvíře, které v Benešovském deníku vyhrálo nějakou anketu.
V září 2014 vyhrál titul Nejsympatičtějšího mazlíčka v kategorii koček náš bílý kocourek Zum – Zum. Tehdy mu byl jeden rok.

Máte čtyři kočky. Jak s nimi vychází?
Nejmladší kocourek se ho ještě bojí. Ale ty ostatní jsou naprosto v pohodě. Eddie ví, že jsou naše, a že s nimi musí vycházet. Dokonce, když jsme na dovolené spí všichni v jednom stanu. Kočky i pes.

A co cizí kočky?
Ty prožene, ale spíš jen tak ze sportu. Rozeběhne se za nimi, a když oni vystartují, on se zastaví. Prohání je v rámci hry, protože já se s ním honit nebudu a děti jsou už velké.

Jak se vlastně kočky jmenují?
Nejstarší je Rozárka, pak je Zum-Zum, třetí je Garfield a nejmladší je Mínuš. Toho jsem našla 5. prosince na silnici v úplně zbědovaném stavu. Měl 60 deka a podle veterinářky musel být neskutečně týraný. Dokonce nešlo ani poznat, jestli je to kočička nebo kocourek. Tak jsem kotě pojmenovala Mína a on se z něho časem vyklubal Mínuš.

Kočky máte čtyři, ale psa pouze jednoho. Proč?
Víc psů mi není dovoleno.

Zmiňovala jste, že s vámi jezdí na dovolené. Je cvičený?
Jako s malým jsem jezdila do Vlašimi na cvičák. Takže základní povely zvládá. Ale jelikož od té doby uplynuly už čtyři roky… A hlavně, je to miláček, na kterého nedokážu být tvrdá. Ovšem, když ví, že ho za splnění povelu čeká odměna, je proto schopný udělat cokoliv.

Troufnete si ho pustit z vodítka?
Tady ano. Když jdeme na procházku k rybníku, k lesu. Teď ho učím, že já pojedu na kole a on poběží vedle mě.

Jak jste k Eddiemu vlastně přišla?
Máme ho od štěněte. Když jsme dostavovali dům, fena mého kolegy z práce měla akorát dvě štěňata. A manžel, možná z legrace řekl, že si do domu místo „normálního" alarmu pořídíme živý. Toho jsem se okamžitě chytila, a tak máme Eďulku. A aby nemohl manžel nic namítat, dostal ho jako dárek. Tehdy jsme bydleli ještě v bytovce v Čechticích. Takže zhruba půl roku jsme chodili na procházky do Jeníkova, a já vždycky Eďulkovi říkala, že to bude zanedlouho jeho nový domov. No a aby věděl, že to myslíme vážně, s dětmi jsme mu udělali boudu. Jenomže ta mu byla zanedlouho malá.

Vy jste mi ale vyprávěla, že cesta, když jste si vezli Eďulku domů, byť jen z Louňovic pod Blaníkem byla docela hororová.
Já jsem si na něj vzala vaničku od kočárku po dětech s tím, že v ní bude ležet. Jenomže Eddie v ní zaprvé nechtěl být, a za druhé celou cestu zvracel. Takže nejenže auto šíleně smrdělo, ale navíc pozvracel celého Šimona (nejmladší syn), který ho tehdy držel v náručí.
Doma jsem ho vykoupala a plna radosti jsme ho šla ukázat rodičům s tím, že tohle je to krásné štěňátko. Jenomže místo krásného štěňátka tam seděla mokrá hromádka neštěstí.

Eddie je domácí nebo venkovní pes?
Venkovní. Do baráku smí maximálně o Vánocích, ale on je jak slon v porcelánu. Mně se ani nelíbí, když je velký pes v bytě.

Není vám Eddieho líto, že je zamčený v kotci?
Je. Ale zatím nemáme plot, a potom je pod zámkem, protože o něho mám strach. Dokonce jsme si kvůli tomu pořídili i venkovní kameru. Těsně, než jsme se sem nastěhovali nám dělali před domem jímku. Když ji zabetonovávali, napustili jí vodou, aby nepraskla. A já nevím, co mě to napadlo, když jsme sem přijeli, odkryla jsem to víko a v jímce byl utopený vlčák.

A kočky jsou domácí?
Také ne. Přijdou se domů najíst, pomazlit, pohovět si, ale to jen když jsem doma, a potom jdou zase ven. Jediný, kdo je zatím stále doma, je Mínuš. Ještě je hrozně vystrašený a musí pořádně zesílit. Ale až bude úplně v pořádku, půjde také ven. Postupně ho na to připravuji. Vždycky ho vezmu na chvíli ven, aby si zvykal.

Kdo všechno hlasoval?
Z dětí, i když mám čtyři, nehlasoval nikdo. Nejstarší Markéta je v Londýně, a kluci mají jiné zájmy. Takže hlasovala moje neteř, co mám od bráchy v Čechticích, a potom přátelé, kamarádi, známí a pochopitelně já.

To bylo na webu. A kdo vystřihával kupony?
Rodiče odebírají v pátek a v sobotu Benešovský deník, takže oni, my noviny kupujeme, a potom nám hodně kuponů přinesl strejda Láďa Průša. Ten váš Deník také odebírá.

Určitě jste sledovala průběžně hlasování. Věřila jste, že Eddie získá medaili?
Ne. Říkala jsem si, že je spousta lidí, kterým se líbí spíš menší psíci. Opravdoví mazlíčci. Ne pes, který má padesát a více kilogramů. O to větší jsem měla ale radost, když jsem se dozvěděla, že je třetí.