Jedni jej vnímají jako cestu budoucnosti, druzí pouze jako dobrý marketingový tah a především složitou byrokracii, která v konečném důsledku znamená často až nesmyslně vysoké ceny potravin a produktů.

POLE I RESTAURACE

Jednou z farem, které lze označit za „bio", je Farma Krišnův dvůr, kterou založili lidé z hnutí Hare Krišna poblíž Postupic. „Při výrobě našich potravin klademe důraz především na kvalitu a také ekologii. Nepřidáváme do nich barviva ani konzervační látky. Používáme jen takové suroviny, jejichž získávání nepoškozuje životní prostředí," potvrdil člen hnutí pověřený stykem s veřejností Madhusudán Dás. Farma sice obhospodařuje 40 hektarů polností, ale necelá třetina rozlohy jsou „jen" pastviny, tedy louky. Na pole nesypou chemii a nepoužívají ani přípravky na hubení hmyzu, pesticidy.

NÁLEPKA ZVÝŠÍ CENU

Opačný pohled na nálepku „bio" má majitel farmy Jamboz Milan Jambor ml. z Čáslavi. „Nejvíce nám vadí ta bruselská administrativa, díky které se ceny biopotravin navýší. Ne o několik desítek procent, ale třeba o 300 procent, přičemž 250 procent spolkne právě ta administrace, různé certifikační úřady a podobně," vysvětlil Jambor ml. Jeho firma přitom ekologicky pěstované potraviny produkuje. „Brambory, cibuli a zelí na krouhání bez použití přípravků pěstovat nemůžeme, protože bychom nepokryli cenu. Všechnu plodovou zeleninu a bylinky ale pěstujeme bez přípravků," řekl Jambor s tím, že jeho firma chce zůstat především cenově dostupná pro lidi, což s nálepkou bio podle něj není vždy možné. „Okopat kedlubnu místo pesticidu ručně zvedne její cenu o korunu. Mít ji ale s nálepkou bio její cenu zdraží mnohonásobně," dodal Jambor ml.

STŘEDNÍ CESTA

Opakované testy potvrzují, že půda na jeho farmě je ekologicky nezatížená chemickými látkami. Podobné postupy jsou dnes mezi zemědělci časté. O svou půdu se starají ekologicky šetrně, ale zastánci „bio" nejsou. Takovými zemědělci je například rodina Žertů v Bříství. Podle majitele firmy Zdeňka Žerta jejich ovoce není v „bio kvalitě". „Na bio si nehrajeme, ale mnohdy má naše ovoce ještě lepší kvalitu," řekl s tím, že dává přednost mechanické a biologické ochraně ovoce před chorobami a škůdci. Zároveň uvedl, že je více důvodů, proč jeho farma nemá nálepku bio. „Jedním z nich je fakt, že v případě takzvané biokvality na ovoci zůstává plíseň," uvedl. Cílem firmy je pěstovat kvalitní a zdravé ovoce, proto i zde omezují používání chemických přípravků.

Bio zemědělství. InfografikaZdroj: Deník

Kilknutím infografiku zvětšíte.

SPOTŘEBITELÉ CHVÁLÍ

I přes vyšší ceny si biopotraviny získávají mezi spotřebiteli popularitu. Například Jana Procházková je preferuje. Motivací pro to bylo narození dcery. „Předtím mi to bylo tak nějak jedno, ale od té doby, co se narodila dcera, jsem to začala řešit a dnes prakticky nic bez značky bio nekupuji. Myslím, že biopotraviny mají úplně jinou a lepší chuť," řekla. Vyšší cena jí nevadí, prý to za záruku, že jí kvalitně a bez chemikálií, stojí. Někteří naproti tomu značce bio body nedávají. Buď pro její cenu, nebo proto, že samotná značka ještě podle nich neznamená důvěryhodnost.

Natálie Koblihová prý nehledí na to, zda nakupuje bio potraviny, protože označení bio v obchodech stejně nevěří. „Věřím jen tomu, co si sama vypěstuji," řekla.

Dětem musíme do budoucna přenechat zdravou půdu

Lukáš Rudolfský je zastánce biozemědělství. Jeho Vinné sklepy Kutná Hora dokonce nyní získaly titul Nejlepší sedlák Pro-Bio Svazu ekologických zemědělců pro rok 2017.

V čem se biozemědělství liší od toho klasického?

Biozemědělství má oproti konvenčnímu zemědělství o mnoho přísnější pravidla. Nepoužívají se syntetické pesticidy, nemohou se používat žádné herbicidy ani insekticidy a žádné systémové přípravky k hubení plísní. Dalo by se říct, že je šetrnější k prostředí a nezatěžuje půdu a snaží se přirozeně zvyšovat její vitalitu tak, aby ta půda byla zdravá. Z takové půdy pak vzejdou plodiny, ze kterých se vyrábějí i zdravé potraviny. I do nich je zakázáno přidávat látky, které by devastovaly jak životní prostředí, tak především naše zdraví.

Co musíte splnit, abyste mohl být biozemědělcem?

Nepoužívat především chemické postřiky. To je kontrolováno odběry vzorků půdy, přičemž kontrola probíhá dvakrát do roka a na to navazují další kontroly, například ovcí, pastvin či luk, zda-li jsou posekané.

Je tento způsob zemědělství náročnější, složitější?

Určitě je, protože člověk musí na pole či do vinice chodit častěji a sledovat výskyt chorob. Hlavně ale musíme ošetřovat preventivně, protože my už rostliny nedokážeme ošetřit ve chvíli, kdy se tam některá z chorob vyskytne. Dokážeme rostlinu jen podpořit v její přirozené obranyschopnosti, k čemuž používáme postřiky z extraktu z bylin kopřivy, přesličky a šalvěje.

Co spotřebitelé, mají o bioprodukty zájem?

Zájem je stále na vzestupu. Lidé chtějí něco dělat nejenom pro své zdraví, ale také pro půdu. Nedávno se objevila zpráva, že třeba ve Španělsku či Anglii jsou místa, kde už je půda úplně neúrodná. My se musíme snažit půdu oživovat a vracet do ní tu hmotu tak, aby vydržela i pro naše děti. Co jiného jim můžeme přenechat, než zdravou půdu, aby se mohly živit samy.