Módní trend staveb ekologických bioplynových stanic není okolí bez rizik. Pro získání metanu, potřebného jako palivo generátoru pro výrobu elektřiny a tepla, spotřebuje kogenerační jednotka podle provedení 10 až 15 tisíc tun vstupní biomasy, jako je kukuřičná siláž, hovězí hnůj nebo travní senáž.
Z 15 tisíc tun materiálu zůstanou zhruba dva tisíce tun tuhých a 11 tisíc tun kapalných zbytků určených k vyvezení jako hnojivo na pole. Zařízení za rok vyprodukuje 0,5 MW elektrické energie a zhruba stejný objem tepelné energie.
Vyrobenou elektrickou energii, z níž část spotřebuje vlastní technologie, provozovatel dodává distribuční rozvodné společnosti za státem nařízené nákupní ceny, jež převyšují náklady na výrobu elektřiny ve standardních elektrárnách.
Část vyprodukovaného tepla se formě horké vody využije pro vytápění vlastních hospodářských prostor (stájí, dílen, skladů) a přebytky se odprodají okolním odběratelům.
Na návoz zmíněného množství vstupní biomasy je potřeba o žních i přes 60 průjezdů těžké techniky (traktory s přívěsy nebo nákladní auta). Pro odvoz tuhých i kapalných fermentačních zbytků na pole je denně předpokládáno až osm jízd těžké techniky.
Bioplynové stanice mají vyrůst na severním okraji Prčice, ve Lhotě u Tuchyně na Netvořicku, v Žabovřeskách u Chlístova mezi Benešovem a Týncem nad Sázavou i jižně od Votic u Smilkova.
Pro případnou pachovou zátěž lokalit neexistují limity. Stížnosti okolních obyvatel, výhradně písemných, se řeší individuálně. Posudky ekologické zátěže nestanovují spotřebu pohonných hmot zemědělské a dopravní techniky pro návoz biomasy i odvoz fermentačních zbytků, ani opotřebení komunikací.


Z výroby ideálních biopaliv se stává nový ekoproblém

Praha/ Biopaliva (bionafta a bioetanol) začínají nahrazovat klasické pohonné hmoty. Snižují totiž emise až o 40 procent. Jsou ale dražší a náročnější na výrobu a zároveň zabírají půdu. Kritici se shodují, že právě biopaliva mohou za nedávné výrazné zdražování potravin. Proč?
Zvětšuje se podíl sklizených plodin určených pro výrobu biopaliv. Jde o řepku olejku, ze které se vyrábí bionafta, a dále o kukuřici, cukrovou třtinu a další suroviny pro bioetanol.
„Poptávka po biopalivech sice souvisí s růstem cen potravin, avšak není toho bezprostřední příčinou. V druhé polovině minulého roku byl zaznamenán růst cen potravin ještě před zahájením povinného přimíchávání biopaliv do fosilních pohonných hmot. V Česku ani v unii nejsou biopaliva vyráběna na úkor potravin,“ brání biopaliva mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček.
Hnutí Duha biopaliva v zásadě podporuje, zároveň ale prosazuje, aby vláda větší pozornost než bionaftě, věnovala plodinám pro použití při výrobě elektřiny a tepla. Mají totiž lepší energetický výnos.
„Lepší výsledky než motorová biopaliva mají energetické plodiny pro elektrárny a teplárny, proto se vláda musí soustředit na ně,“ říká Vojtěch Kotecký z Duhy.