Jaká je podle vás současná situace v bezpečnosti ve středních Čechách?
Záleží, jak na bezpečnost pohlížíme, jakou máte na mysli. Situaci v dopravě mohu jen těžko komentovat, v tom se nějak zvláště nevyznám. Pokud jde o vývoj trestné činnosti jak na úseku násilných činů, tak dalších, situace za poslední roky nijak zvláště nevybočuje. Jiné je to však s bojem proti extremismu a jeho projevech v našem společenském zřízení.

Z čeho vycházíte?
Vycházím z podložených faktů a také z toho, že se pohybuji mezi lidmi, kteří v oboru bezpečnosti patří mezi uznávané profesionály. Vláda k tomuto tématu zřetelně sdělila své stanovisko, Policie ČR včetně dalších bezpečnostních složek státu dosáhla v této oblasti zjevných úspěchů. Přesto je zde jistě stále značný prostor ke zlepšení úrovně zabezpečení celé řady, řekněme specifických, objektů. Nerad bych byl zde však příliš konkrétní. Je zvláště na centrálních úřadech, aby se s těmito průběžnými bezpečnostními riziky vyrovnaly. Ne vždy to však, dle mého názoru, jde dostatečně dobře.

Nepřeháníte tak trochu?
Neřekl bych.

Které objekty jsou tedy podle vás nejzranitelnější?
Vždy záleží na vývoji ve společnosti v daném čase. Jinak budou některé objekty ohroženy při aktuálně hrozícím teroristickém útoku, jinak při eskalaci zahraničně – vojensko – politické situace, v které náš stát může mít své zastoupení a zcela jiná byla příkladně doba na počátku devadesátých let minulého století, kdy došlo k obrovskému nárůstu krádeží a loupeží v kostelích a jiných církevních objektech. Zde náš stát mnohdy ztratil nenahraditelné hodnoty.
Ještě lze obecně konstatovat, že je ohrožen každý objekt, který má pro pachatele význam. A zároveň má potenciální pachatel ochotu nést rizika spojena s vyloupením objektu. Zde je vhodné připomenout, že sebelépe fungující policie či další bezpečnostní složky nemohou suplovat přímou ochranu zmiňovaných objektů. Je smutnou pravdou, že někteří z vlastníků či správců se o popisované objekty nestarají a pak se diví, že dojde k průšvihu. To se dotýká i státních institucí, kde postačí politické zemětřesení v Česku, výměna vlády, následují personální čistky na úřadech a pak i tento faktor se značně negativně podílí i na funkčním zabezpečení mnohdy i zásadních objektů či staveb proti mimořádným událostem. Toto téma může být o to zajímavější, o co je citlivější o něm debatovat.

Takovými objekty jsou například také přehrady. Jak jsou zabezpečené ty ve středu Čech?
I když jsem se touto problematikou intenzívně zabýval, tak jistě nečekáte, že vám mohu dát právě z bezpečnostních důvodů, tedy eliminace možných rizik, přesnou odpověď. Nicméně je pravdou, že dotčená vodní díla jsou zabezpečena proti útoku zvenčí poměrně kvalitně. To však neznamená, že by nemohla být zajištěna lépe.
Dle mých současných poznatků a informací není ministerstvem zemědělství pokračováno v programu zabezpečení přehrad ČR proti určitým typům ataků vodních děl. Tento projekt jsem za bývalého ministra zavedl a realizoval. Události, které pak následovaly a byly zveřejněny v médiích, zejména pak prokazatelné ohrožení některých i významných a strategických objektů v ČR konkrétními extrémistickými skupinami například neonacisty, mi dávají bohužel za pravdu, že náš projekt, jeho pokračování a dokončení, byl pro velmi potřebný.

Zkuste být trochu konkrétnější. Je ohrožen Orlík, nebo Slapy?
Podstatná je definice slova ohrožen. Na vodohospodářská rizika jsou pracovníci povodí připraveni, předpokládám, výborně. Já řeším rizika bezpečnostní, ve smyslu teroristického útoku, vloupání či sabotáže. Jak jsem již zmínil, vodní díla která znám, jsou zajištěna proti vámi popisovaným rizikům poměrně dobře. Vždy se dá však vylepšovat a to leckdy za využití mnohem menších finančních prostředků, než se někdo, třeba i ministerský úředník, může domnívat. Ale to je jiná kapitola. Jak by mohl na veřejnost zapůsobit byť jen „propagačně“ mířený útok proti těmto přehradám si všichni umíme představit. A nejsou zde jen přehrady. V průběhu let jsou uváděná bezpečnostní rizika větší či menší. Je nutné ba dokonce nezbytné se jim přizpůsobit. Na to musí stát vytvářet podmínky. O tom zda tak činí, nejsem zcela přesvědčen. Není jistě k prospěchu věci měnit odborníky na ministerstvech a dalších úřadech při každé změně příslušného ministra. To jsme ale opět u politiky. Každopádně, z celé řady důvodů, se dále přesněji k bezpečnostnímu zajištění těchto přehrad nemohu nyní vyjádřit.

Čtyřiačtyřicetiletý Jiří Dolejš je bezpečnostní expert, který se pohybuje v oboru zabezpečení výjimečných a rizikových objektů, osob a ochrany informací již mnoho let. Byl soukromým bezpečnostním konzultantem, pracoval v ústředních státních institucích jako bezpečnostní ředitel. Naposledy jako poradce ministra zemědělství a ředitel vnitřní bezpečnosti na ministerstvu. Disponuje vysokým státním bezpečnostním prověřením.