Pod Blaníkem měly stát věže větrných elektráren. Proti ale byli ekologové. Nyní by u Bedřichova mohlo vyrůst několik polí se solárními panely. I když záměr ekologům tentokrát nevadí, proti fotovoltaické elektrárně se postavili místní patrioti.
Soukromý zemědělec z Velkostatku Bedřichovice Jakub Dostál už půl roku jedná s investorem, který by do šesti vybraných lokalit umístil na soukromých pozemcích křemíkové panely. „Měly by vyrůst na zhruba deseti hektarech,“ uvedl Dostál.
Co by výstavba sluneční elektrárny přinesla? Klady i zápory. Mezi plusy patří to, že elektrárna nevypouští emise a je bezhlučná. Z provozu by Jankov získával z každého hektaru elektrárny 50 tisíc korun za rok. Z deseti hektarů tedy půl milionu.
„Peníze to jsou pěkné, ale ty nejsou všechno,“ říká starosta Jankova Josef Kocourek. A není sám. Proti elektrárně se postavilo jednomyslně i patnáctičlenné zastupitelstvo. „Elektrárna by zlikvidovala venkovský ráz krajiny,“ je přesvědčen šéf janovské radnice a přidává další negativa. Z úvodních deseti hektarů by se totiž elektrárna měla rozrůst až na patnáctinásobek. „Katastr obce je přitom dvě stě dvacet hektarů,“ upozornil s tím, že zařízení by do krajiny přineslo nejen lesklé panely, ale také kilometry pletivových plotů ukončených ostnatým drátem a obrostlých neudržovanými houštinami. Ty naopak jako plus vidí Jakub Dostál. „Elektrárny by díky tomu ani nebyly vidět,“ je přesvědčen.
Čistá, nebo také zelená energie, je bezpochyby přínosem pro životní prostředí. Ale také obrovským kšeftem. „Vyrobit kilowattu stojí šestadvacet korun, stát garantuje její vykupování po dobu dvaceti let za třináct korun. Co ale bude za dvacet let?“ ptá se starosta Jankova.
ČEZ kW prodává spotřebitelům z domácností za zhruba tři koruny. Rozdíl pak platí daňoví poplatníci.
Fotovoltaické elektrárny ano nebo raději ne?
Skeptikem je také benešovský radní, který si obdobnou již fungující elektrárnu prohlédl v Břežanech. „Pořád lépe vychází cena elektřiny vyrobené z jádra,“ řekl. „Čím více budeme mít takových elektráren, tím více nás bude elektřina stát,“ tvrdí.
S tím tak zcela nesouhlasí ředitelka České inspekce životního prostředí Eva Tylová. „Do výpočtu ceny elektřiny z jádra nejsou zaneseny ceny likvidace jaderné elektrárny ani sanace těžby uranu,“ upozornila. Myšlenka fotovoltaické výroby se Tylové líbí a má pro její prosazování logický argument. „Jednou dojdou zdroje energií a do té doby potřebujeme co nejvíce vyvinout obnovitelné zdroje energie tak, aby byly co nejefektivnější.“ Ani Tylové se ale nelíbí výstavba fotovoltaických elektráren v nedotčené krajině. „Stavět by se mělo především tam, kde už nelze postavit nějaký provoz, protože by to obtěžovalo obyvatele. Vhodné k tomu jsou staré průmyslové zóny. Vše se musí pečlivě zvážit,“ upozornila s tím, že výhodou fotovoltaické ale také větrné elektrárny je i to, že je lze po ukončení životnosti velice snadno a lacino rozebrat a odvézt.