V současné době má kapacitu 32 dětí, které žijí ve čtyřech rodinných skupinách. Zařízení poskytuje výchovně vzdělávací, zdravotní a sociální péči dětem obou pohlaví ve věku 3 až 18 let, popřípadě do ukončení přípravy na povolání, kterým byla z nejrůznějších příčin nařízena ústavní výchova nebo předběžné opatření a nemohou vyrůstat ve vlastních rodinách.
„Snažíme se zajistit dětem základní pocit jistoty a bezpečí. Zároveň však chceme, aby nepřicházely o běžné radovánky, jako mají ostatní děti žijící v rodinách. Mnohé by nebylo, kdyby nebyli sponzoři. Co potřebujeme, máme,“ říká ředitelka domova Hana Urbanová s tím, že se jedná hlavně o zajištění letních táborů, i zahraničních, ozdravných pobytů, výletů, ale také o zabezpečení vánočních dárků. „Vážíme si každé koruny, kterou máme navíc a snažíme se ji přetvořit v něco, co pomůže rozvoji našich dětí, k naplnění jejich volného času, prostě vytvořit jim podnětné prostředí, kterého se jim ve vlastní rodině nedostávalo,“ dodala.

Dětí v ústavech je příliš, shodují se vláda i neziskovky

Praha/ Dětských domovů v Česku každým rokem přibývá. Podle ministerstva školství to odpovídá celoevropskému trendu.
„Kolegové, kteří se problematikou zabývají, soudí, že situace je v západní Evropě v mnohém podobná,“ říká Ondřej Gabriel z tiskového oddělení ministerstva školství. S tím ale občanská sdružení podporující pěstouny nesouhlasí.
„Je to pro mě nepochopitelné, trend v Evropě je přesně opačný. Stále více se upřednostňuje výchova v rodině,“ říká Petra Štěpková z nadace Rozum a Cit, která pěstounské rodiny podporuje. Podle ní je situace kritická zejména u nejmladších dětí.
„V počtu dětí do tří let umístěných v dětských domovech je Česká republika nejhorší v Evropě,“ říká Štěpková.
Dětské domovy jsou přitom často moderně zařízené a kraje investují velké peníze na jejich přeměnu v zařízení rodinného typu. Právě to je ale podle kritiků zásadní chyba.
„Takový dětský domov je stále především ústav, s výchovou v rodině se nedá srovnávat,“ myslí si Štěpková. Podle ní je nutné počet dětí v ústavech snížit.
S tím paradoxně souhlasí i ministerstvo práce a sociálních věcí, přestože stát ročně buduje stále nové dětské domovy.
„Cílem našeho ministerstva i vlády je co největší možné snížení počtu dětí v náhradní ústavní výchově,“ tvrdí Jiří Sezemský z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí. Dodává, že vláda chce také více spolupracovat s ohroženými biologickými rodinami, aby dítě nebylo nutné z péče rodičů odebrat. „Chceme ale také více využívat pěstounských rodin,“ říká Sezemský. Upozorňuje přitom, že finanční podpora pro pěstounské rodiny se v posledních letech výrazně zvýšila. „Peníze ale nejsou všechno, pěstouni potřebují také odborné poradenství, jak se o děti starat. Stát ale v této oblasti pomalu začíná spolupracovat s neziskovými organizacemi, snad se blýská na lepší časy,“ doufá Štěpková.

MARTIN DOHNAL