Pijí kávu a sledují televizi. Tak vypadalo čtvrteční dopoledne v benešovském nízkoprahovém denním centru, kam mohou lidé bez přístřeší přijít každý všední den mezi osmou až patnáctou hodinou. Na něj pak navazuje noclehárna, kterou mají k dispozici od devatenácti hodin do půl sedmé ráno následujícího dne.

„Denně se tady sejde mezi patnácti až pětadvaceti lidmi, a na noc většinou naplníme kapacitu. To jest jedenáct lůžek pro muže a pět lůžek pro ženy. I když těch sem přichází v těchto dnech méně. Tak dvě až tři," opravil se vzápětí Michal Matoušek, pracovník v sociálních službách, který shodou okolností pracuje v obou projektech.

Proto dokázal zcela přesně vysvětlit, v čem poslání nízkoprahového denního centra spočívá.

„Denní stacionář poskytuje klientům bez přístřeší možnost se v zimních měsících ohřát, vysprchovat se. Mohou si zde za deset korun vyprat prádlo, za pětikorunu dostanou jedno jednoduché jídlo denně. K dispozici je káva, čaj, a sociální šatník, který nám ovšem jako takový nepředepisuje zákon. Nicméně my jsme ho do projektu pojali a klienti si to pochvalují. Ne každý má peníze na to, aby si zaplatil praní," uvedl sociální pracovník s tím, že pobyt v denním stacionáři, stejně jako jedna káva a neomezené množství čaje je zdarma.

„Noclehárna stojí dvacet korun na noc za jednu postel," doplnil výčet služeb Michal.

Polévku a praní vlastního prádla využívají podle jeho slov tak dvě třetiny příchozích, mezi nimiž jsou i lidé závislí na drogách. Přestože pro ně je určené K-cenrum, nikdo je z denního stacionáře nevykáže.

Nízkoprahové denní centrum po svých klientech za poskytované služby nechce žádnou protislužbu. Jako třeba úklid ulic města či něco podobného. Jeho zaměstnanci považují za největší úspěch fakt, že klienti berou čistotu stacionáře za své. A jak to ostatně bývá všude, zatímco jedni ochotně pomáhají, jiní se práci vyhýbají.

„Většinou tady lidé tráví čas koukáním na televizi. Ale nyní pro ně pořádáme hudební klub. Jednou za deset až čtrnáct dní sem přijíždí slečna Michaela z Vlašimi, která našim klientům pouští reprodukovanou hudbu, sama hraje na různé hudební nástroje, a snaží se je přimět, aby jí doprovázeli třeba na bubínky. Někdy se zapojí, jindy už mají hlad a veškerý jejich zájem směřuje k horké polévce. Pokaždé jsou ale rádi, když přijde," popsal život ve vrátnici bývalých Táborských kasáren Michal.

Občas přijde někdo, není to prý ovšem pravidlo pod vlivem návykových látek, nebo začne někoho verbálně napadat a vznikají hádky. V ten okamžik volají pracovníci denního centra strážníky městské policie k sjednání pořádku.

„Naposledy se to stalo v prosinci loňského roku. Letos si neuvědomuji, že by tady městská policie byla. Tedy pokud nepočítám preventivní kontroly se psem na drogy, dohled při příjmu klientů či jejich ranním vstávání," zapátral v paměti pracovník denního stacionáře a poznamenal, že preferují život bez zásahu policie.

„Ale, to, že jsou připraveni nám pomoc, a že se na ně můžeme kdykoliv obrátit nám velice pomáhá a klienty to udržuje v kázni," dodal závěrem Michal Matoušek.

ANKETA: Jakým způsobem trávíte čas v centru?
Václav

Václav,
denní stacionář Benešov

Já sem chodím každý den. Den trávím tady v nízkoprahovém denním centru, kde koukám převážně jenom na televizi a na noc chodím spát do noclehárny.

Hana

Hana,
denní stacionář Benešov

Trávím tady celé dny. S kamarády sedíme a koukáme na televizi. Máme na ní spoustu programů, takže je to fajn. Co taky jiného. Na počítači neumím a knížky moc nečtu.

Josef

Josef,
denní stacionář Benešov

Jsem tady každodenním klientem. Před den navštěvuji stacionář a v noci noclehárnu. Občas kouknu na televizi, přečtu si noviny. Dělám to, co všichni ostatní tady.

Jan

Jan,
denní stacionář Benešov

Občas se sem přijdu podívat kolik kamarádů ještě žije, nežije. Pomluvíme počasí. Dám si kávu, polévku, a když je puštěná televize, kouknu na ní. Ale nespím tu.

Ladislav

Ladislav,
denní stacionář Benešov

Trávím tady každý den. Koukám se na televizi, pak se jdu projít po městě. Když se vrátím dám si polévku a kouknu na zprávy. Večer přijdu do noclehárny.