„Provozní výdaje města se nesmyslně zvýšily,“ připomněl Roman Tichovský (ODS) a v souvislosti s úvěrem 250 milionů, který si letos město vzalo, dodal. „I sedmnáct milionů korun, které bude muset Benešov splácet na úvěr, budou jeho chod neúměrně zatěžovat.“

Rozpočet města má ve výdajích částku přes 953 milionů korun. Jen provozní výdaje se na tom podílejí částkou přes 411 milionů.

Vlastní vinu za situaci s růstem provozních výdajů souvisejících i s rozrůstajícím se aparátem, ale členové vládnoucí koalice z ČSSD, ANO s podporou KSČM a TOP 09, odmítají. Problém připisují bujícímu státnímu molochu. O eliminaci jeho dopadu se radnice pokusila na základě personálního auditu v roce 2016. Tehdy došlo ke snížení počtu odborů, jejich sloučením.

Ani to však nepomohlo. A tak je asi nejmarkantnějším příkladem potřeba města přibírat další úředníky pro odbory dopravy a výstavby. Jen pro tyto dvě oblasti město shání šest nových úředníků a staví pro ně nové kanceláře. Ale obsadit je, nebude jednoduché. Podle starosty Petra Hostka (ČSSD) je složité sehnat nového úředníka – vysokoškoláka, když hrubý nástupní plat, je 18 tisíc korun. „Kvůli tomu se před úřadem fronty opravdu netvoří,“ poznamenal starosta a připomněl ještě, že analýza stavu agend před dvěma roky a tím současným ukazuje na jedno: „Tyto agendy jsme si my, jako obce s rozšířenou působností, nevymysleli,“ tvrdí Hostek.

Podle personálního auditu sice mají někteří úředníci rezervy ve výkonech 10 až 15 procent, ale ty se podle starosty nedají vztahovat na všechny. Úředníci nejsou schopni ani oprávněni „přeskakovat“ při práci mezi agendami. Třeba z „běžných“ agend do těch, které vyplývají ze zákona o utajovaných skutečnostech, nebo elektronizaci veřejné správy.