Potvrzuje to například ředitelka Vyšší odborné školy a Střední zemědělské školy Benešov Ivana Dobešová. „Velká generační obměna v našem sboru začala zhruba před pěti lety. Do té doby tu byla taková monolitická vrstva učitelů, kteří pak odešli do důchodu,“ uvedla s tím, že někteří z těchto pedagogů dál zůstali ve škole na částečný úvazek. „A to bylo dobré zase proto, že svým nástupcům předávali své zkušenosti,“ hodnotí ředitelka.

V současné době má škola stabilizovaný tým učitelů vhodně doplněný o mladé kantory, kteří jsou podle Dobešové přístupní radám starších kolegů a ti zase od těch později vystudovaných mohou přebírat nové trendy.

Sbor je na škole velký. Čítá 87 učitelů, přičemž necelá třetina z nich se blíží důchodovému věku. Ivana Dobešová si ale právě těchto lidí považuje, protože se jedná o zkušené a především kvalitní kantory.

Podobná situace je také Gymnáziu Benešov. Tamní kolektiv má 51 učitelů a někteří z nich už přesluhují. Dál však mají chuť pracovat ve školství, proto o odchodu na odpočinek zatím neuvažují.

„Starší pedagogy máme u některých aprobací a nové učitele sháníme skutečně těžko,“ přiznává Roman Hronek, ředitel gymnázia. Některé aprobace jsou podle něj nedostatkové dlouhodobě. „A nevidím moc výhledů na radikální zlepšení,“ okomentoval.

V benešovském gymnáziu se navíc podle něj k důchodovému věku blíží výrazná skupina pedagogického sboru. „Je to časovaná bomba,“ tvrdí.

Také Obchodní akademie Vlašim má ve svém třicetičlenném pedagogickém sboru zhruba desetinu učitelů důchodového věku. Podle ředitele Jiřího Tůmy ale situace dramatická není, protože omlazování kolektivu probíhá průběžně.

„Letos nastoupilo pět hodně perspektivních kantorů,“ potvrdil s tím, že tento osvědčený model generační výměny bude škola praktikovat dál. „Výuka díky tomu nepřináší skoky ale plyne přirozeně dál. Mladí přinášejí neotřelé nápady, starší jim zase předávají své zkušenosti. Myslím, že to funguje skvěle,“ dodal Jiří Tůma.