Počet lidí, kteří jsou zde hlášeni k trvalému pobytu, atakuje stotisícovou hranici – a je možno předpokládat, že ta bude brzy překonána. Počet obyvatel Benešovska totiž vytrvale roste. Jen za první tři měsíce roku okresu přibylo 112 obyvatel.

Vděčí za to však výhradně nově příchozím: přírůstku vlivem stěhování, jež přineslo nárůst počtu obyvatel o 174. Takzvanou přirozenou měnou Benešovsko naopak přišlo o 62 lidí, když se maminkám s bydlištěm v okrese od ledna do března narodilo 223 miminek – a naopak zemřelo 285 lidí.

V celém kraji přibyly během prvního čtvrtletí tři tisíce lidí, což by odpovídalo jedné velké obci; ba i malému městečku. Na hlavu přesně nárůst počtu Středočechů za první tři měsíce roku dosahuje 3044 osoby. Mužů přibylo 1545, zatímco žen 1499.

To, se počet obyvatel Středočeského kraje vyšplhal už na 1 388 185, nicméně i celokrajsky souvisí jen se stěhováním. Celkový nárůst ovlivnili výhradně nově příchozí; přirozený přírůstek byl totiž záporný: rozdíl mezi počty narozených miminek a zemřelých obyvatel dosahuje -136.

Přirozený přírůstek s kladnou hodnotou zaznamenali statistici pouze v nejbližším okolí hlavního města – a poměrně malý ještě na Berounsku. V rámci celého kraje přišlo od ledna do března ve středních Čechách na svět celkem 3461 dětí, což proti loňsku představuje pokles o 2,9 procenta. Ubylo však i úmrtí, i když méně významně: s počtem 3597 zesnulých se tato hodnota snížila o půl procenta.

Rekord přineslo stěhování

Středočeský kraj zůstává nejlidnatějším v republice, připomněl Pavel Hájek z krajské správy Českého statistického úřadu. I když proti loňsku ubylo 830 přistěhovalců, 3180 osob, o něž se počet Středočechů zvedl právě vlivem stěhování, představuje nedostižný republikový rekord. I Praze se počet trvale hlášených obyvatel zvedl jen o tisícovku.

Na meziročním propadu měl podíl zejména úbytek poštu obyvatel, kteří se přistěhovali ze zahraničí – což ovšem vzhledem ke koronavirovým opatřením nepřekvapí. Proti loňsku přišlo z ciziny o rovných 500 osob méně než loni – i tak nicméně stěhováním se zahraničím získal Středočeský kraj 895 osob.

Ve skutečnosti je však pobyv obyvatelstva mnohem překotnější, než by naznačovala výsledná čísla z tabulek. Za nové bydliště si střední Čechy zvolilo mnohem více lidí – avšak hodně se jich také naopak odstěhovalo.

„V prvním čtvrtletí roku 2020 se do Středočeského kraje přistěhovalo celkem 7614 osob; o 7,3 procenta méně než ve stejném období loňského roku. Vystěhovalých osob bylo 4434; meziročně o 5,4 procenta více,“ připomněl Hájek ze statistického úřadu. Konkrétně na Benešovsko se přistěhovalo 463 lidí – a jinam se jich odstěhovalo 289.

Okolí metropole táhne

Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje byla k 31. březnu Praha-východ – přičemž na celkovém přírůstku obyvatel kraje se podílí z více než třetiny a společně s Prahou-západ více než polovinou. Věková struktura přistěhovalých navíc v tomto „zázemí hlavního města“ vede k podílu narozených dětí, který je rekordní nejen v rámci kraje, ale i celorepublikově.

K nejlidnatějším dále patří okresy Kladno, Mladá Boleslav a Příbram. Nejméně lidnatým okresem je podle Hájkových slov dlouhodobě okres Rakovník – i ten však zaznamenal přírůstek. Jediným středočeským okresem, jemuž během prvního čtvrtletí obyvatel ubylo, bylo Příbramsko, upozornil Hájek. „O 24 osob,“ upřesnil.

Změny počtu obyvatel v prvním čtvrtletí

Okres Přirozený přírůstek Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek Počet obyvatel
Benešov -62 174 112 99 526
Beroun 11 347 358 95 416
Kladno -112 241 129 166 612
Kolín -62 154 92 102 715
Kutná Hora -17 115 98 75 926
Mělník -4 211 207 109 509
Mladá Boleslav -45 214 169 130 534
Nymburk -11 228 217 101 103
Praha-východ 117 914 1031 186 209
Praha-západ 133 434 567 149 905
Příbram -65 41 -24 115 080
Rakovník -19 107 88 55 650
Středočeský kraj -136 3180 3044 1 388 185


Zdroj: Český statistický úřad; údaje za období leden – březen 2020, počet obyvatel k 31. 3. 2020