Například Benešov letos chystá k už dříve instalovanému veřejnému osvětlení s úspornými LED diodami také stavbu až sedmi elektráren z fotovoltaických panelů. K tomu si radnice nechala vypracovat studii a dotahuje projektovou dokumentaci. „Mezi místy, kde by elektrárny měly stát, jsou střechy sportovních zařízení, školy nebo třeba Kulturní dům Karlov,“ potvrdil benešovský místostarosta Roman Tichovský.

Na panelácích, přestože mají vodorovné střechy, elektrárny nevzniknou. To i proto, že každý z nájemníků má svou vlastní smlouvu s dodavatelem elektřiny.

Čipy mají například i ve Střezimíři, kde je na odpadní nádoby instalovali už v roce 2021.
Týnec radikálně změní odpadové hospodářství. Lidé bez popelnice neušetří

Také Vlašim počítá letos s výstavbou vlastních zdrojů elektřiny. S jejich instalací začala už loni na koupališti ve sportovním areálu Na Lukách. Hned vedle, na střeše zimního stadionu, má být fotovoltaika také. Bude nenápadná - z fólie kopírující tvar střechy. Projekty má radnice také na stavbu elektráren na obou základních školách a v přípravě jsou i stavby na střechách mateřských škol.

„Po dostavbě pak budeme mít k dispozici výkon 500 kW. To by za současných cen elektřiny naše náklady 11 milionů korun vrátilo během tří až pěti let,“ sdělil vlašimský starosta Luděk Jeništa.

Votice postupují opatrně

Tak optimisticky to ale nevidí ve Voticích. I tam mluví o fotovoltaice. Má mít 60 až 68 panelů, stát by měla poblíž biokoupaliště. Její výkon má být 30 MW a celých 21 MW by v létě spotřebovalo právě biokoupaliště. Zbytek elektřiny by pak město prodávalo do rozvodné energetické sítě. Podle místostarosty Jiřího Slavíka by ale bylo pro město výhodnější, aby nespotřebovanou elektřinu využilo samo, například přímo v radnici. Ta má poměrně velkou spotřebu. „Dokonce větší než naše základní škola,“ tvrdí Jiří Slavík.

Podle votické starostky Ivy Malé, dříve vedoucí odboru finančního a správy majetku, je opatrnost v rozhodování, zda stavět nebo ne, na místě. Ekonomka totiž spočítala návratnost votické investice 1,2 milionu korun na deset let. „Za tu dobu už bychom museli staré panely zlikvidovat a koupit nové,“ upozornila.

Návštěvníci přirozeného lesa u Samechova si o projektu přečtou při vstupu do něj.
První svého druhu. Les u Samechova je českým centrem ekologického lesnictví

Jak se votická radnice nakonec rozhodne, není jasné. Ve středu 10. května ale obdržela studii proveditelnosti, kterou proberou radní města týž den při své neveřejné schůzi. „Rozhodnutí o tom, zda fotovoltaiku postavíme, padne nejspíš až při dalším zasedání rady,“ dodala starostka.

Nejdřív úřad a obchod, později zámek

Do fáze výměny fotovoltaických panelů se bezpochyby časem dostanou všichni, kteří jsou dnes ze „zázraku“ samovýroby elektřiny nadšeni. I město Bystřice. To zbudovalo elektrárnu na střeše jednoho z objektů základní školy. Energii podle starosty Michala Hodíka spotřebovává škola a šetří tím celkové provozní náklady.

Fotovoltaiku budou brzy mít také ve Zvěstově. „Vybudujeme ji na střeše obecního úřadu a také naší prodejny,“ potvrdil zvěstovský starosta Karel Babický. Proud bude spotřebovávat nejdříve obchod a úřad, později i nedaleký zámek. Ten obec s necelými čtyřmi sty obyvateli zachraňuje s pomocí dotací už sedmým rokem.