Podle posledních statistických údajů Ministerstva práce a sociálních věcí, pod něž spadají úřady práce, zaměstnání na Benešovsku hledalo v březnu jen 1,8 procenta práceschopného obyvatelstva. K 31. Březnu evidoval úřad práce na Benešovsku 1 243 uchazečů o zaměstnání, 48 procent z nich, celkem 603 byly ženy.

„V současnosti se výrazně objevuje trend, kdy řada uchazečů, zejména těch, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, ztrácí motivaci pracovat, a to kvůli nízké úrovni vzdělání, či “zastaralé“ kvalifikaci, nedostatku praxe, exekuci, omezené mobilitě, věkovému, zdravotnímu handicapu či péči o malé děti nebo osobu blízkou,“ tvrdí ředitelka ÚP Benešov Kateřina Novotná.

Právě to podle ní výrazným způsobem snižuje šance na získání práce. Zajímavé také je, že téměř 40 procent uchazečů, je starších 50 let.

V lokalitě obce s rozšířenou působností Benešov je největší hlad zaměstnavatelů po montážních dělnících. Dohromady jich hledají 132. Dalších 119 lidí by mohlo okamžitě zaměstnání najít, pokud by chtěli pracovat jako pomocní pracovníci ve výrobě.

Poptáváni jsou ale také slévači, svářeči a zámečníci či stavební dělníci. V Benešově jich chybí 106. Například svářeče a zámečníky postrádá citelně benešovská firma Baest vyrábějící nádrže k čerpacím stanicím. Společnost nabízí stabilní a perspektivní zaměstnání, odborný a kvalifikační růst a novým svářečům i příspěvek na dopravu do zaměstnání ve výši 75 procent.

„Svářečů bychom potřebovali více než deset. Nepomáhá nám ani to, že nabízíme rekvalifikace. Sehnat českého svářeče vlastně nejde vůbec a tak zaměstnáváme pracovníky z Bulharska nebo Ukrajiny,“ připomněla Vladimíra Kulovaná, personální ředitelka Baest Benešov. „Dokonce jsme vytvořili i vlastní svářečskou školu a ani to nepřineslo zlepšení. Sháníme proto lidi i přes Projekt Ukrajina, Svazu průmyslu a obchodu, ale proces je to problematický a administrativně velice náročný a zdlouhavý,“ potvrdila Vladimíra Kulovaná.

Možná ještě složitější je pro Baest sehnat zámečníky. Těch firmě chybí nejméně 15. Zatímco pro svářeče stačí ke zvládnutí profese dvouměsíční kurz, který firma platí, pro zámečníky to takto praktikovat nelze.

„Podporujeme učiliště, nabízíme učňům praxi, ale například v Benešově učiliště loni ani třídu zámečníků neotevřelo. A ti, co se vyučí, v oboru pracovat nechtějí,“ dodala Vladimíra Kulovaná.

Přes dvacet pracovníků středního zdravotního personálu, například i 12 zdravotních sester, chybí také v benešovské Nemocnici Rudolfa a Stefanie. Nejvíc na interně a chirurgii. Nedávno kvůli řešení problému vyrazila z Benešova náborová mise na Ukrajinu. Bezvýsledně. Tehdejší předseda představenstva Pavel Pavlík k pokusu nalákat do Benešova pracovníky z východu poznamenal: „Sestry většinou nejsou připraveny na pohovor v češtině,“ řekl a připomněl, to platí dosud, že administrativní proces, který nemocnice musí podstupovat, je velmi složitý.

Loni na podzim celou situaci v náboru zaměstnanců ze zemí mimo Evropskou unii ještě více zkomplikovala novela zákona. A tak nejčastěji, i když znovu ne v masivním měřítku, přicházejí za prací sestry ze Slovenska, země EU. Z ostatních zemí EU ale nemocnice nemá ani náznak zájmu o práci v ní. Třeba i proto, že české platy nemohou konkurovat těm západním.

Na Vlašimsku je největší poptávka po řidičích (50). Firmy dlouhodobě hledají i 21 montážních dělníků a 19 pracovníků pro obsluhu strojů ve výrobě. To na Voticku pro změnu zaměstnavatelé postrádají 136 dělníků pro obsluhu strojů na výrobu potravin a také, stejně jako na Benešovsku a Vlašimsku, montážní dělníky. V této části okresu jich chybí 37. Práci by na Voticku hned našlo také 11 prodavaček.

Věková struktura uchazečů o zaměstnání Benešovsko Do 19 let 43 3,4 %
20-24 96 7,7 %
25-29 129 10,3 %
30-34 110 8,8 %
35-39 142 11,4 %
40-44 140 11,2 %
45-49 114 9,1 %
50-54 147 11,8 %
55-59 195 15,6 %
Nad 60 127 10,2 %