Benešovsko – Celkem tři případy klíšťové encefalitidy evidovali v loňském roce hygienici na Benešovsku. To se tak v rámci Středočeského kraje „umístilo" na čtvrtém místě. Nejvíce onemocnění bylo hlášeno z Příbramska (17), dále z okresu Beroun (6) a třetí v pořadí se 4 případy skončila Praha-západ.
 

„Zde se potvrzuje, že ohniska infikovaných klíšťat se nacházejí v okolí řek, kde jsou umístěna rekreační střediska, a dále pak zejména při okrajích smíšených lesů," uvedla vedoucí protiepidemického oddělení Krajské hygienické stanice Benešov Jindra Taterová, podle jejíž slov nejsou už v současné době žádnou výjimkou případy přisátí klíštěte v městských parcích a na zahradách.
 

Ohroženy jsou tedy osoby ve všech věkových skupinách, které se často pohybují v přírodě. Zvlášť ohroženi jsou třeba lesní dělníci, pracovníci údržby zeleně a dalších profesí, které je třeba vykonávat ve volné přírodě. Proto je nutné připomenout, že riziko onemocnění klíšťovou encefalitidou, ale i dalších onemocnění přenášených klíšťaty, zejména lymeské boreliózy se nemá podceňovat a prevence v podobě očkování, používání repelentů a oděvu, který brání přisátí klíštěte při pobytu v přírodě, je velmi důležitá. 
 

„Pokud se jedná o průběh onemocnění, mírnější bývá u dětí. Těžší průběh, komplikace a trvalé následky se vyskytují u osob vyšších věkových skupin, zejména nad 65 let, a osob oslabených například chronickým onemocněním," vysvětlila Jindra Taterová. 
 

Nejúčinnější prevencí proti klíšťové encefalitidě je očkování. To ale není povinné, proto hygienici neprovádí sledování jeho proočkovanosti jako je tomu u povinných očkování proti infekčním nemocem. Obecně je ale známo, že ČR, ve srovnání s jinými státy Evropy, má proti klíšťové encefalitidě nízkou proočkovanost, i když riziko nákazy je u nás poměrně vysoké. 
 

„Z poznatků odborných společností vyplývá, že proočkovanost proti tomuto onemocnění je v ČR zhruba 25 až 30 procent. Významně vyšší je proočkovanost dětí, kde jak už bylo řečeno, probíhá onemocnění obvykle mírně," řekla vedoucí protiepidemického oddělení a poznamenala, že ani jeden člověk, který v loňském roce klíšťovou encefalitidou onemocněl, nebyl očkovaný.
 

Důvodem, proč je u nás proočkovanost nízká je podle benešovské epidemioložky pravděpodobně podcenění rizika přisátí klíštěte a také domněnka, že častým přisátím klíštěte získáme imunitu vůči tomuto onemocnění, což samozřejmě neplatí. 
 

„Sezóna klíšťat začíná v posledních letech již v prvních jarních měsících a trvá až do pozdního podzimu. Je to způsobeno zejména mírnou zimou a časným nástupem teplého počasí. Onemocnění klíšťovou encefalitidou jsou pak hlášena zejména s nástupem letní a houbové sezóny. Právě v loňském roce byla tato onemocnění na Benešovsku hlášena v podzimních měsících," dodala Jindra Taterová, která sama jako vášnivá houbařka očkovaná proti klíšťové encefalitidě je.
 

V loňském roce onemocnělo v celé České republice 351 obyvatel, hlášena byla i dvě úmrtí. Země si tak v rámci EU drží smutné prvenství v počtu případů této závažné choroby.

Při jakékoliv pochybnosti 
je lepší navštívit lékaře

Nikoliv klíšťovou encefalitidou, ale lymeskou boreliózou onemocněla po přisátí klíštěte i jedna mladá žena z Benešovska.

„To mi bylo necelých devatenáct let, a nejenže jsem vůbec nevěděla, že jsem měla klíště, ale paradoxně jsem neměla ani žádný červený flíček, který by tomu nasvědčoval," začala své vyprávění mladá žena, která si nepřála zveřejnit své jméno.

Jednoho letního večera dostala teplotu a začala pociťovat nezvyklou únavu. Nevěnovala tomu ale příliš pozor. V té době jí zemřel otec, takže svůj špatný zdravotní stav přičítala důsledkům této smutné události.

Na jaře následujícího roku byla únava ale už neřešitelná a ženě začaly otékat klouby. Proto vyhledala pomoc lékaře. Po řadě nejrůznějších vyšetření si vyslechla krutý ortel. Lymeská borelióza.

„Tehdy mi paní doktorka vysvětlila, že nemoc mohou přenášet i úplně malá klíšťata, která jsou průhledná, takže je člověk na svém těle ani nezaznamená. Navíc se po nasátí sami pustí," pokračovala maminka dvou dětí.

Následovala léčba chudokrevnosti, jelikož tělo se bojem s nemocí totálně vyčerpalo, půl roku polykání antibiotik, léčba bolestivých kloubů, a na zcela zničenou imunitu naordinování kortikoidů.

Je to už téměř dvacet let a z následků se mladá žena léčí do teď. Trpí regmatoidní artritidou, stále má narušenou imunitu. Zatímco její děti se léčí běžně z „obyčejné" chřipky pět dní, manžel maximálně týden, ona i měsíc.

„Každému říkám, že pokud si není jistý nějakým červeným flíčkem na těle, ať si raději zajde k lékaři na preventivní odběr krve, než aby potom dopadl jako já. I když jsem mohla skončit daleko hůř. Někteří lidé strávili třeba půl roku v nemocnici, jedna žena skončila dokonce na invalidním vozíku," uzavřela žena své vyprávění o zákeřné nemoci, na kterou zatím neexistuje očkování.