Právě tak lze vnímat údaje Českého statistického úřadu pocházející ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011.

A to přes to, že se ve středních Čechách snížil podíl rodáků, tedy lidí, kteří pochází z místa svého současného bydliště.

„Tito obyvatelé tvoří dvaačtyřicet procent populace kraje, zatímco ještě v roce 2001, kdy se uskutečnilo předchozí sčítání, to byla téměř polovina lidí – 47,6 procenta. Nejvyšší podíl rodáků statistika zjistila v okresech Benešov, Kutná Hora a Příbram, nejméně pak v okresech Praha – západ a Praha – východ,“ potvrdila Monika Braunšveigová, ředitelka Krajské správy Českého statistického úřadu pro Středočeský kraj.

Na Benešovsku žilo na začátku loňského roku 94 652 lidí (46 849 mužů a 47 803 žen), k 30. září pak o 570 více. Přibylo 265 mužů a 305 žen.

Za první až třetí čtvrtletí loňska uzavřeli páry na Benešovsku 334 svateb, ale také se 162 krát rozvedli.

Narodilo se 759 živých dětí a zemřelo 725 lidí. Došlo také k 333 potratům, z nichž bylo 198 uměle vyvolaných. Celkově se ale počet lidí na Benešovsku za toto období, i díky stěhování, zvýšil o 570.

Benešovsko s 1923 prošetřovanými trestnými činy v období loňského 1. ledna až 30. září zůstává jedním z nejbezpečnějších v kraji.

Lepší statistiky mají jen okresy Kutná Hora – 1347, Nymburk – 1990 a Rakovník – 1047 trestných činů. Na Benešovsku loni lotři za prvních devět měsíců roku stihli 92 násilných trestných činů, 451 krádeží vloupáním a 669 krádeží prostých.

Co ukázaly předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů ve Středočeském kraji?
Podle předběžných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2011 byl Středočeský kraj s počtem obyvatel 1 274 633 nejlidnatějším krajem v České republice. Během posledních 10 let se lidé stěhovali nejčastěji do regionů v zázemí Prahy. Ubyli „rodáci“.

V kraji narostl počet cizinců, zvýšil se počet vysokoškolsky vzdělaných lidí. Počet dětí mladších patnácti let byl příznivější než v ostatních krajích. O pětinu vzrostl počet obydlených domů. Od roku 2001 se počet bytů s připojením k internetové síti zdesetinásobil.

Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 byly zveřejněny podle místa trvalého bydliště sčítaných osob a byly tak srovnatelné s předchozími sčítáními. Všechna data se vztahují k 26. březnu 2011.

„Ve Středočeském kraji žilo v roce 2011 k datu sčítání 1 274 633 obyvatel, což bylo v historii sčítání od roku 1869 nejvíce,“ uvedla Monika Braunšveigová, ředitelka Krajské správy Českého statistického úřadu pro Středočeský kraj.

Za posledních deset let se počet obyvatel kraje zvýšil o 152 tisíc. Nejvyšší nárůst počtu obyvatel byl patrný u okresů nejblíže Prahy, tj. Praha – západ (nárůst o 49%) a Praha – východ (o 41,5%).

Naopak pouze 1 procento obyvatel přibylo v okrese Kutná Hora a 2,5 procenta v okrese Příbram.

Významně ovlivnil zvýšení počtu obyvatel Středočeského kraje i vysoký nárůst počtu cizinců v kraji. Nárůst podílů cizinců na obyvatelstvu byl čtvrtý nejvyšší v ČR po hlavním městě Praze, Karlovarském a Plzeňském kraji. Nejvyšší podíl cizinců z celkového počtu obyvatel byl zaznamenán v okrese Mladá Boleslav (7%) a dále pak v okresech Praha – západ (6,7%) a Praha – východ (6,5%). Nejpočetnější skupinou cizinců byli Ukrajinci a Slováci, následovali Vietnamci, Rusové a Poláci.

V kraji se snížil podíl tzv. „rodáků“, tedy lidí, kteří pochází z místa jejich současného bydliště. Tito obyvatelé tvořili 42% populace kraje (v roce 2001 to bylo 47,6%).

„Nejvyšší podíl rodáků byl zjištěn v okresech Benešov, Kutná Hora a Příbram, nejméně pak v okresech Praha – západ a Praha – východ,“ řekla Monika Braunšveigová.

Počet vysokoškolsky vzdělaných občanů Středočeského kraje se zvýšil za poslední desetiletí téměř dvojnásobně (absolutní zvýšení z 66 tisíc na 120 tisíc). Nárůst byl i u počtu obyvatel s úplným středním vzděláním s maturitou a vyšším odborným vzděláním. Naopak klesl počet lidí se základním vzděláním o 36 tisíc a se středním vzděláním včetně vyučení bez maturity (pokles o 19 tisíc).

Zvýšené přistěhovalectví do Středočeského kraje v posledních deseti letech, zejména pak v případě mladých lidí směřujících do zázemí Hl. m. Prahy, se odrazilo i ve věkovém složení obyvatelstva, které bylo vcelku příznivé v porovnání s ostatními kraji. Na 100 dětí ve věku 0 až 14 let připadalo 95,7 osob starších 65 let. Nejstarším okresem byla Kutná Hora, nejmladšími okresy pak Praha-západ a Praha-východ.

Ve Středočeském kraji bylo sečteno celkem 352 tisíc domů určených k bydlení, to znamená, že každý šestý dům v ČR se nacházel ve Středočeském kraji. V průběhu deseti let se domovní fond navýšil o 45 tisíc domů, tedy o 15%. Z celkového počtu bylo trvale obydleno 279 tisíc domů (79%). Na dynamickém nárůstu se podílela především nová bytová výstavba, a to hlavně rodinných domů. Více než třetinový nárůst obydlených domů během jednoho desetiletí zaznamenaly okresy Praha – východ a Praha – západ. Nejnižší nárůst byl v okrese Kutná Hora (5%) a Rakovník (7%).

Obydlených bytů bylo v kraji k datu sčítání 458 tisíc, což bylo o 11% více než v roce 2001. Více než polovinou se na celkovém přírůstku podílely díky rozsáhlé bytové výstavbě společně okresy Praha – východ a Praha – západ. Nejvyššího relativního přírůstku bytového fondu mezi obcemi České republiky dosáhly za posledních deset let obce v zázemí Prahy – obce Květnice a Nupaky. Snížil se podíl nájemních bytů, vzrostl podíl bytů v osobním vlastnictví. Nejčastěji využívaným zdrojem energie k vytápění byl plyn, především v okolí Prahy. Nadprůměrný byl i podíl bytů využívajících k vytápění elektřinu a uhlí.

„Za posledních deset let se v kraji snížil počet bytů vytápěných uhlím o devětatřicet procent. Přesto zůstává podíl tohoto způsobu vytápění nejvyšší v České republice,“ dodala Monika Braunšveigová, ředitelka Krajské správy ČSÚ pro Středočeský kraj.

Zvyšování významu a využívání informačních technologií se projevilo i ve vybavenosti bytových domácností. Počítačem jich bylo vybaveno již 62% a 58% bytů mělo zároveň připojení k internetu, což byl třetí nejvyšší podíl v republice po Hl. m. Praze a Jihomoravském kraji. Nejvyšší podíl připojení k internetu měly bytové domácnosti v okresech Praha – západ (70 %) a Praha – východ (66 %), nejnižší pak v okresech Příbram (52 %) a Kutná Hora (53%).

Předběžné výsledky sčítání ve formě tabulek a grafů jsou přístupné na adrese: www.scitani.cz a www.stredocesky.czso.cz.

Hramonogram zveřejnění dalších výsledků
Ve 3. čtvrtletí 2012 zveřejní Český statistický úřad základní definitivní výsledky sčítání za ČR a kraje podle obvyklého bydliště. Ve 4. čtvrtletí 2012 budou následovat podrobné údaje o domácnostech a bytech za ČR a kraje a základní informace o okresech a obcích. V roce 2013 budou k dispozici podrobné údaje za kraje, okresy, města a obce, údaje o dojížďce do zaměstnání, bude vydán Statistický lexikon obcí a Atlas výsledků SLDB.

Monika Braunšveigová, Hana Himmelová, Krajská správa ČSÚ