Nyní pokračuje vyklízení a přesun umění do depozitářů, ale není vyloučeno, že do kauzy nakonec vstoupí i orgány činné v trestním řízení. Víc pravděpodobné je ale to, že z názvu organizace zmizí slovo design. I díky němu se v muzeu nakupovalo ostošest cokoliv, co se vedení líbilo. O novinkách hovořila místostarostka Nataša Bruková. Ta potvrdila, že už existuje i vizuál, jak bude muzeum po rekonstrukci za 1,5 milionu korun vypadat.  „Veřejnosti se otevře přízemí, kde poslední roky bylo skladiště. Ale tím byl objekt od sklepa po střechu,“ potvrdila místostarostka.

Skutečně umělecká díla jsou nyní už v depozitářích. Nový archivační systém umožní bezpečnou manipulaci se sbírkami.

V muzeu se také konala dvoudenní inspekce Ministerstva kultury. „Doktor Žalman, který inspekci vedl, nám nabídl metodickou pomoc. Dokonce nás ujistil, že už viděl i dvě horší muzea,“ potvrdila Nataša Bruková s tím, že bývalý ředitel Tomáš Fassati, který s Deníkem nekomunikuje, a zůstával od svého únorového sesazení na neschopence, požádal o rychlé zrušení pracovního vztahu. „Během května bychom se s ním měli definitivně rozloučit,“ řekla místostarostka.

Současně místostarostka Benešova Nataša Bruková vyloučila, že by bývalý ředitel, který je v důchodovém věku, získal tak, jak o tom představitelé Benešova už dříve uvažovali, trafiku v podobě nově zřízeného studia designu. „Nic takového se konat nebude už také proto, že ministerská kontrola zjistila skutečně hrubé porušení zákona o ochraně sbírek. Upozornili nás, že to nebude hezké čtení už třeba proto, že některých kusů bylo zakoupeno až příliš mnoho. Podivovali se například nad tím, že tu máme sedmadvacet vysavačů. Naše muzeum dokonce nazvali muzeem kuriozit,“ sdělila komunální politička.

Lidem z MK se ale líbila například sbírka fotografií. I k ní ale měli úředníci výhrady. Třeba k instalaci fotek, jimž právě to škodí…

Designové kousky v muzeu zůstanou a předměty, které hodnotu nezískají ani za sto let, muzeum prodá. „Například jízdní kola, které ředitel nakoupil kvůli jakémusi ergonomickému výzkumu, převezme městská policie a poslouží k výuce na dopravním hřišti,“ připomněla místostarostka.

Stále neuzavřenou záležitostí je zjišťování důvodů extrémních nákladů na tisk a kancelářské potřeby. „Tiskly se například ročenky pro Českou ergonomickou společnost. Publikace se sto čtyřiceti plnobarevnými stranami znamená opravdu velký balík peněz. Tuhle záležitost budeme muset předat k právnímu rozboru, který řekne, co požadovat po bývalém vedení muzea, jako náhradu škody. Nedohledali jsme nic, na základě čehož by muzeum mělo tisknout soukromé společnosti,“ popsala Nataša Bruková s tím, že tahle záležitost nebyla ojedinělá, lze je dohledat i na internetu a sahá až do roku 2011. „Pan ředitel u profesora Šmoka studoval a potom mu zajišťoval tisky. Náklady neslo muzeum,“ řekla Bruková.

Částky za kancelářské potřeby a náklady na tisk zatím nejsou definitivně upřesněny. Ale v ročních rozpočtech se blíží až k půl milionu. Zřizovatel muzea se už nejspíš nebude zabývat nákupy uměleckých předmětů. Například sochy z polystyrénu v hodnotě 100 tisíc nebo tří lustrů z PET lahví za 26 tisíc korun… Za zmínku ale stojí alespoň to, že se nákupy často odehrávaly v závěru roku. „Za takové předměty utratil pan ředitel loni v prosince milion a sto tisíc korun,“ dodala Bruková.

Upozornila, že hodně rozmrzelí z počínání muzea jsou i někteří umělci. Například Čestmír Suška. Jeho koule s průměrem asi osmdesát centimetrů leží na dvorku muzea. „Naštěstí už skončily manické nákupy i období, kdy o tom, co se v muzeu děje město nevědělo a jeho vedení bylo přesvědčováno, že záměrům muzea nerozumí a že jedině to je správné,“ dodala místostarostka Benešova Nataša Bruková.