„Muzeum získá úplně nový look, co se týká interiérů,“ připomněl starosta Benešova Petr Hostek.

V objektu vznikl rekonstrukcí otevřený, průchozí prostor ohraničený čelní a zadní stěnou. V jeho srdci, Šímově síni, bude jako první vystavovat své obrazy uznávaný benešovský výtvarník Jan Dvořák. Aby se tak stalo, byly vyztuženy původní, dřevěné stropy. Ty se pod vahou návštěvníků, kterých bylo při vernisážích opravdu hodně, doslova prohýbaly.

„Slavnostní otevření muzea konečně uzavře dvouletou etapu, kdy se z něj stala příspěvková organizace,“ uvedl starosta s tím, že muzeum nyní stále vede Lenka Škvorová, která je pověřena zastupováním funkce ředitele.

Definitivní šéf instituce bude jmenován až pro definitivně vypadající muzeum. Kvůli tomu město vypíše výběrové řízení pod dohledem kapacit. „Předpokládám, že se na něm bude podílet i ředitelka Gask v Kutné Hoře, Jana Šorfová. Díky ní se naše muzeum ubírá tím směrem, kam se ubírat má a získává svou novou podobu,“ tvrdí Hostek s tím, že muzeum bude vystupovat navenek novou grafikou a propagací.

Opravy stály kolem 5 milionů korun a kromě interiérů získalo muzeum také novou střechu. Návštěvníci tam najdou recepci, kavárničku a také prodejnu upomínkových předmětů. „Nebudou tam pokojíčky a nebude to vykřičený dům,“ připomněl navzdory různým prohlášením kolujícím na sociálních sítích starosta.

Město chce zachovat, tak, jako tomu bylo, volný vstup. A to přes to, že auditoři město nabádají, aby se v muzeu platilo alespoň symbolické vstupné, na jehož základě by se dalo zjistit, kolik lidí objekt navštívilo.

Kontrola z Ministerstva kultury, která mimo jiného zjistila porušování zákona o muzejnictví, zejména nedostatečnou evidenci sbírkových předmětů, ale zatím definitivní výstup nepřinesla. Podle vedení města však byly její připomínky akceptovány a nedostatky odstraněny. „Je ale přes to pravděpodobné, že nějakou penalizaci dostaneme. Předpokládám, že bude minimální,“ potvrdil Petr Hostek.

S otevřením „nového“ muzea tak nejspíš už definitivně skončí také kauza jeho někdejšího vedení. Při něm ředitel nakupoval věci v celých sériích. Muzeum se pak stalo místem či spíše skladištěm neevidovaných předmětů, jakými byly různé obaly, třeba od olejovek či nápojů, ale také jízdní kola, koloběžky, dětské autosedačky, stolní svítilny či rychlovarné konvice. Mezi nimi se pak bez evidence nacházely nově nakupované skutečně umělecké předměty.

„Pan ředitel je s dobrým úmyslem, nepředpokládám, že by to bylo jinak, nakupoval a to zcela nekoncepčně, protože muzeum nemělo žádnou koncepci. Problém byl v tom, že se skutečně nevědělo, co je exponát a co didaktická pomůcka. To platí například i o oněch varných konvicích. Kvůli tomu nebylo možné ani zkoumat, jak se vyvíjí design varných konvic,“ připomněl Petr Hostek.

Podle Nataši Brukové, někdejší místostarostky města, ale bývalý ředitel muzea není jediným člověkem, který má za předešlý stav nést odpovědnost. „To, že se muzeum, i když s dvouletým zpožděním otevírá, je samozřejmě chvályhodné a jsem za to ráda,“ tvrdí, ale připomíná, že se jí nelíbí, že veškerou vinu nyní v médiích muzeum svaluje na bývalého ředitele. „Současná pověřená ředitelka je v muzeu už třináct let a pracovala tam jako správkyně sbírky a také účetní. Ona měla oznamovací povinnost, ale nesplnila ji, proto se domnívám, že by na tomto místě být neměla,“ upozornila.

Lenka Škvorová na vzkaz zanechaný na záznamníku jejího mobilu nereagovala.

Podle Petra Hostka je dobře, že se instituce bude dál vyvíjet jako muzeum umění a designu, a to zejména proto, že už prý má své jméno v oblasti designu. Svým zaměřením je prý jedinečné. Vize některých lidí z Benešova, že by se instituce měla zaměřit výhradně na město samotné, současné vedení města nesdílí.

„Místních muzeí s vycpaným syslem a vzorkem horniny je spousta,“ poznamenal lídr benešovské radnice s tím, že část zaměřenou na Benešov a Benešovsko, plní Muzeum Podblanicka, které shodou okolností sídlí ve stejné secesní budově jako MUD na Malém náměstí.

V nově zpřístupněném muzeu se veřejnost bude moci pokochat, kromě Dvořákových obrazů, také s dílem a předměty dalších čtyř osobností - Jiřího Šetlíka, Zdeňka Kirchnera, Stanislava Kolíbala a Sandry Majerové.