„Na chirurgickém oddělení není obsazeno dvanáct pozic zdravotních sester,“ potvrdil na dotaz Deníku mluvčí nemocnice Petr Ballek. Kromě sester ale v nemocnici postrádají také dalších 16 neobsazených míst sanitárek a sanitářů.

Kvůli tomu vedení ústavu přistoupilo k opatření, kterému se obecně říká optimalizace spektra poskytované péče. Jeho cílem je zabránit omezování rozsahu a kvality poskytované péče. „Došlo k optimalizaci formou transformace celkem 45 lůžek a to 30 lůžek interní péče a 15 lůžek chirurgických na 40 lůžek rehabilitačních a 5 lůžek následné péče. To umožní racionální využití personálních kapacit a efektivní hospodaření nákladových středisek, které ve finále přinese finance na „dorovnání“ finančního ohodnocení zejména nelékařů, tedy, sestřiček, sanitářů, laborantů, fyzioterapeutů,“ vysvětlil mluvčí s tím, že je potřeba ještě dodat, že důvody k uzavření jsou personální a zároveň ekonomické.

Podobný krok nebyl v nemocnici úplnou novinkou. Už dříve nemocnice lůžka z personálních a technických důvodů v obdobném počtu a bez větších komplikací uzavřela na delší dobu. „Mám z toho celého docela velkou obavu. Všechno se tak nějak soustřeďuje do větších a větších celků a to nakonec může přinést i velkou redukci služeb poskytovaných přímo tady v Benešově. Nerad bych se dožil doby, kdy nám v benešovské nemocnici ošetří už jen odřené koleno a kvůli všemu ostatnímu budeme muset jezdit do Prahy,“ uvedl šedesátiletý pacient z Vlašimi, který se se svými pocity rád svěřil, ale jméno zveřejnit nechtěl.

Cílem nemocnice, jako každé firmy, je ji dovést ke kladnému hospodářskému výsledku. A to souvisí nejen s počtem úkonů, za které zdravotní pojišťovny nemocnici platí, ale také s personálem a mzdovými náklady. Přes to všechno cílem ústavu a jejího vedení je poskytování kvalitní léčebné a preventivní péče v odpovídajícím prostředí s dostatečným počtem erudovaných pracovníků.

„Nemocnice musí být po provozní stránce ekonomicky soběstačná a musí v co nejkratším čase investovat finanční prostředky především do personálních zdrojů tak, aby narovnala rozdíl finančního ohodnocení zdravotních sester oproti státním nemocnicím. Jen takovým postupem výhledově garantujeme udržení stávající péče v dostatečné kvalitě,“ připomněl mluvčí Petr Ballek, ale upozornil ještě, že samotná proaktivní personální politika, kterou nemocnice prosazuje, není příliš úspěšná. Určité profese na trhu práce prostě chybí v celé České republice a doplácí na to také Benešov.

Zatím se ale nemocnice rozvíjí především stavebně. Poměrně masivně investuje do svého rozvoje, i když není schopna personálně zabezpečit chod ve stávající míře ani u svých základních oddělení. Právě tak to ale vedení ústavu nevidí.

„Pokud chcete být úspěšní a mít tak možnost získávat nové finanční zdroje, nelze jinak než investovat do rozvoje a modernizace nemocnice,“ tvrdí mluvčí.

Nemocnice podle něj získá nové moderní prostředí, nové možnosti služeb a tedy i finančních zdrojů a v neposlední řadě se stane vyhledávaným nejenom pro pacienty, ale i novými zaměstnanci. „S modernizací a rozvojem se totiž zlepšuje i pracovní prostředí a pracovní podmínky zaměstnanců. K tomu je ale potřeba ještě připomenout, že nemocnice nedostává a nedostane od zřizovatele žádné finance na zajištění provozu. Tedy na výplaty, jídlo, údržbu nebo materiál. Ty si musíme zajistit z vlastních vydělaných peněz,“ dodal tiskový mluvčí nemocnice Petr Ballek s tím, že nemocnice však dostává a dostávat bude prostředky na vlastní rozvoj a smysluplné investice do budoucnosti. Ty pak mají zajistit nejen možnost držet krok s moderními trendy léčby, ale i v oblasti hospitalizace.