Proluka mezi dvěma objekty stojícími v takzvané pěší zóně, tedy v prostoru mezi železničním přejezdem a obchodním domem, zůstane volná. Rozhodlo o tom zastupitelstvo města, které odmítlo návrh na změnu regulačního plánu.

Slovo volná ale není úplně přesné. V prostoru nevznikne žádná další stavba, průchod však i nadále znemožní plot. Ten majitel pozemku instaloval po domluvě s týneckou radnicí. Kvůli zamezení vykonávání potřeb některými kolemjdoucími.

O zamítavém stanovisku k žádosti Pavla Zadražila rozhodli zastupitelé na doporučení rady města. Sám předkladatel návrhu se veřejného jednání zastupitelstva nezúčastnil. „Pozemkem procházejí sítě. Vede tudy vysoké napětí i vodovod,“ připomněl starosta Týnce nad Sázavou Zdeněk Březina.

Volného prostranství širokého asi tři a půl metru chtěl žadatel využít k vybudování objektu sloužícímu jako zázemí vedlejší provozovny. Právě zastavění místa ale neumožňuje už zmiňovaný regulační plán města. Ten vznikl už před deseti roky. Od té doby se nezměnil.

„Město nemělo důvod regulační plán samo od sebe upravovat. A nikdo z občanů, kdo by to potřeboval, návrh na změnu také nepodal,“ uvedl tajemník Městského úřadu Týnec nad Sázavou Miloš Albl.

Zadražilova žádost neuspěla přes to, že navrhovatel uvedl, že postaví mobilní stavbu bez pevných základů. Buňku by pak vizuálně z pohledové strany upravil podle sousedního objektu.

V případě, že by bylo potřeba vstoupit do sítí, jednoduše by stavbu přemístil a umožnil práce. Jenže ani to se radním a pak i zbylým zastupitelům nelíbilo. „Už v roce 1994 byla v Týnci averze proti buňkám,“ vysvětlil starosta.

Pokud by žadatel skutečně chtěl v místě stavět, musel by nejspíš sítě z pozemku přeložit. A to by ho stálo možná stovky tisíc korun.

Se svou žádostí o změnu vizáže vlastního objektu neuspěl ani majitel restaurace Roman Vrtiška. Ten požádal o to, aby mohl na své provozovně vyhotovit pultovou střechu místo stavebním povolením určené obloukové.

Oba neúspěšní žadatelé ale mohou přes to požádat znovu o změnu regulačního plánu. Nový dokument by nejspíš museli zaplatit ze svého.

Podobně postupují radnice v některých sousedních obcích a městech. Podle Albla by taková změna přišla možní i na sto tisíc korun. „Až dosud změny regulativu vždy hradilo město. O tom, kdo by případnou změnu zaplatil nyní, rozhodnou nakonec svými hlasy zastupitelé,“ dodal tajemník týnecké radnice Miloš Albl.