Ve městě je hned několik parků a zelených zákoutí. Největším parkem v centru je Klášterka, jejíž pozemky patří církvi. Nedaleko odtud leží parčík u Domova seniorů ve Villaniho ulici. Plánované, ale stále nedokončené úpravy čekají na relaxačně sportovní lokalitu Sladovka. A v samém centru města to trochu jako v parku vypadá i ve vnitrobloku mezi Tyršovou a Jiráskovou ulicí. Bezkonkurenčně nejhezčím a nejrozsáhlejším je pak zámecký park v Konopišti.

Městský architekt Luboš Klabík ale naznačil, že by situace kolem zeleně mohla být ještě lepší. K tomu posloužily návrhy studentů krajinářské architektury Fakulty architektury ČVUT. Pro ilustraci možných budoucích změn městské zeleně vybral architekt některé ze zpracovaných návrhů z ateliéru Fingerová– Grohmannová. „Studentky a studenti se zaměřovali na jižní část města, kde navrhovali nové zahrádkářské kolonie i nová propojení,“ informoval.

V návrzích se objevil hned třikrát park ve Villaniho ulici. Ten už nedokáže splnit potřeby obyvatel ze sousedního domova seniorů ani dětí z mateřské školy.

Na radnici se už nějaký čas mluví i o výstavbě nové městské smuteční síně pod novým hřbitovem. Ta stávající stojící přímo u křižovatky ulic Na Karlově, Mezi Hřbitovy a K Pazderně. Je v soukromém držení a také neodpovídá současným potřebám. Smuteční hosté nemají kde parkovat auta a ani kapacita mnohdy nestačí. Nový objekt by měl zapadnout do zeleného pásu pod hřbitovem, kde na jedné straně stojí mauzoleum a na druhé je malé parkoviště.

Kreativní Benešov

Jakkoli se studentské nápady mohou zdát skvělé, realizace se podle městského architekta nikdy nedočkají. „Studentské projekty se k realizaci používat nesmějí,“ připomněl.

Přesto v životě města mohou sehrát významnou roli. Mají šanci rozproudit diskusi a ukázat věci, které je potřeba řešit.

Jením z návrhů, který má podle Pavla Klabíka potenciál nastartovat onu diskusi, je ten s názvem Kreativní Benešov. Zahrnuje změny na zhruba dvaceti místech. „Tři studenti našli v Benešově místa, která by bylo dobré dořešit. Jedním z nich je například předprostor ZŠ Dukelská, kde je výheň, ale čekají tam děti. Jejich řešení jsou jakýmisi akupunkturními zásahy do celoměstského systému s malými investicemi a vedoucí k velkému zlepšení pobytové kvality. Právě taková řešení mi přišla realistická a vůbec ne megalomanská,“ míní architekt.

Návrhy studentů budou zveřejněny v Městské výstavní síni v poliklinice na Malém náměstí. Městský architekt pak o řešených problémech bude hovořit s vedením města. Řeč nejspíš přijde i na lávku přes Benešovský potok. Jeho břehy postupně revitalizuje správce, Povodí Vltavy. A až se přiblíží k Černému lesu, bude díky studentskému projektu jasné, kde by bylo nejvhodnější umístit lávku, která pěší dostane z Koupadel na Mariánovice, aniž by museli přes velkou křižovatku u Černého lesa. „Díky tomu bude možné do vyjadřování ke stavebnímu povolení takové konkrétní věci zapracovat,“ řekl architekt.

Více zahrádek?

Studentské projekty se poměrně výrazně zabývaly i rozšiřováním zahrádek. Podle Klabíka možná polovina z obyvatel Benešova žije v bytových domech bez možnosti mít svou vlastní zahrádku.

„Zahrádky by mohly vznikat i na soukromých pozemcích, na nichž územní plán nedovoluje stavět. Pro vlastníky by pronájem nebo prodej pozemků mohl být zajímavější než pěstování kukuřice,“ dodal architekt s tím, že pro takové využití jsou i v Benešově vhodné městské plochy.