Jedni se obávali, že stavba s úplnou uzavírkou provozu zdrží a prodraží cestování mezi oběma městy. Druzí ale plán přivítali a jen tak pro sebe si řekli: „konečně.“ Nejspíš všichni si ale položili otázky, proč musí být silnice zcela neprůjezdná a proč se neopravuje po částech tak, aby auta nemusela na objížďku.

Silnice, která vznikla na přelomu 60. a 70. let minulého století je dlouhodobě ve špatném stavu. To platilo i v roce 2020, kdy tehdejší krajské hejtmance Středočeského kraje Jaroslavě Pokorné Jermanové končil mandát. Při setkání podnikatelů a členů organizací s hejtmankou, které zprostředkoval v Praze Deník, na otázku, zda kraj chystá opravu silnice 106 suverénně odpověděla, že v nejbližší době nikoliv, protože je v luxusním stavu a v kraji jsou horší silnice. A tak to v podstatě je i nyní.

„Stavba je ve fázi příprav, máme koncept projektové dokumentace pro provádění stavby,“ uvedla Petra Kučerová, tisková mluvčí KSÚS.

Silnice II/106 je ale v podobném stavu jako byla ta s označením II/112 mezi Benešovem a Vlašimí. Při její rekonstrukci nestačilo pouze odflézovat starý asfalt a nahradit ho novým. V době rozšiřování této silnice totiž cestáři asfalt na krajnici položili přímo na hlínu. S rozvojem nákladní dopravy a stále těžších vozidel pak následovalo nevyhnutelné – rozlámání asfaltu a degradace krajnice. A také četné opravy.

Podobné to je i v případě silnice II/106. I tam by cestáři měli zpevnit krajnice betonem, vyrovnat četné prohlubně vymačkané těžkou kamionovou či autobusovou dopravou. A právě kvůli tomu nebude možné opravovat silnici po polovinách a ponechat provoz.

Hlavní důvod, proč zatím KSÚS Středočeského kraje opravu nespustila letos, uvedla její mluvčí. „V současné době řešíme majetkoprávní záležitosti,“ potvrdila.

A proč to tak je? Na to je nutné se vrátit na úplný začátek vzniku této silnice. Při jejích opravách, tedy záplatování, není potřeba stavebního povolení. Jenže rekonstrukce, kdy cestáři „sáhnou“ až do spodní části díla, může investor zahájit teprve na základě vydaného stavebního povolení. To vystavuje speciální stavební úřad - Silniční správní úřad. A ten ho nevydá, pokud investor nevypořádá majetkoprávní záležitosti s vlastníky pozemků.

Na první pohled nepochopitelná situace bude uvedena do souladu se zákony po více než půlstoletí! A jak taková anomálie vůbec vnikla? V době, kdy všechno patřilo všem a státu vládla jedna strana, nikdo neřešil, že silnice povede přes malý či větší kus cizího pozemku.

Podle informací, které Deníku sdělil týnecký místostarosta ale nepůjde pouze o pozemky pod stávající silnicí. "Silnice se bude o něco rozšiřovat, aby splňovala současné normy, proto se bude jednat i o výkupy pozemnků nových," sdělil. 

Podle něj cestáři práce na devítikilometrovém úseku rozdělí do šesti až sedmi etap. Jednou z nich bude i oprava mostu přes Konopišťský potok. Vzhledem k jeho konstrukci, horní stavbu s mostovkou drží klenba, tedy prakticky „nezničitelná“ konstrukce, nebude potřeba most mezi Chlístovem a Benešovem zcela zdemolovat a postavit nový. Tím by se měla rekonstrukce výrazně zkrátit.

Kromě rozlámaných krajnic a vymačkaného asfaltu cestáři chytají prakticky hned vedle zmiňovaného mostu ve směru na Benešov i definitivní odstranění průsaků vody z potůčku Helenka. Voda na vozovce v zimě vytváří ledovku a to pro neopatrné nebo místa neznalé řidiče přináší nebezpečné okamžiky. Několik řidičů tam kvůli tomu také už havarovalo.